Stát by mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám. Je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do financování bylo příliš drahé, uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by to mohlo snížit výkupní ceny energie. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ.

Míra státního financování stavby je podle Havlíčka závislá na vyhodnocení, jaký dopad bude mít financování ze strany ČEZ. O tom by měl rozhodnout znalecký posudek a také chování investora. „Za předpokladu, že to pomůže výkupní ceně, tak je stát připraven financovat stavbu ze 100 procent,“ uvedl ministr. Stát by v takovém případě mohl mít nižší úrokovou sazbu. Postup ovšem bude závislý i na schválení ze strany EU.

Zástupci tripartity na středečním jednání žádali vládu, aby v přípravách tendru na stavbu nového jaderného zdroje pokračovala. Zároveň uvedli, že nechtějí redukovat počet uchazečů, podle nich by to výstavbu prodražilo a následně i zvýšilo ceny energie. Bude následovat také jednání o projektu představitelů s předsedy sněmovních politických stran.

Možnost odkladu kvůli blížícím se volbám do Poslanecké sněmovny Svaz průmyslu a dopravy odmítá. Považoval by ho za nezodpovědný hazard. Upozorňuje na to, že vláda nesmí ohrozit energetickou soběstačnost a bezpečnost země. „Není na co čekat. Jádro v Česku chceme a potřebujeme, jako podmínku pro útlum uhlí v roce 2038 ho uvádí doporučení Uhelné komise. Vláda si také dala výstavbu nových jaderných bloků jako svůj cíl do programového prohlášení, zatím ale nevypsala ani tendr. Není žádný důvod pro odkládání tak zásadní věci,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Brzké vyhlášení tendru podpořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zdůraznil potřebu energetického mixu v zemi a varoval před možnými výpadky energie v budoucnu.

Členové tripartity zároveň nechtějí, aby vláda v úvodu tendru vylučovala některého z uchazečů o stavbu. „Čím větší počet zájemců, tím nižší bude cena,“ podotkl Hanák. Náklady na stavbu nového jaderného zdroje se podle něj promítnou také do následných cen energie. Případné bezpečnostní hrozby by stát podle tripartity měl zohlednit až v průběhu nebo na konci soutěže.

Část opozice dlouhodobě kritizuje případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení. Podle ní by byly bezpečnostní hrozbou.

Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něj mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci loňského července. Havlíček a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022.