Málokdo byl v Americe 60. let populárnější než Robert „Bobby“ Kennedy – schopný, zkušený a usměvavý senátor s nejvyššími ambicemi. Na popularitě mu přidával i fakt, že jeho starší bratr John Fitzgerald zemřel v listopadu 1963 v nejvyšším úřadě „mučednickou smrtí“. A Bobby měl nakročeno k dokončení jeho práce. Místo pokračování ságy o úspěchu a moci klanu Kennedyů se ale stal dalším aktérem tragédie této rodiny. Bobby zemřel na následky zranění 6. června 1968 v pouhých 42 letech.

Nedlouho před osudnými výstřely oznámil svým příznivcům v hotelu Ambassador v Los Angeles triumf v klíčových prezidentských primárkách v Kalifornii. Zkratkou přes kuchyňskou chodbu k výtahu se chtěl Kennedy vyhnout přeplněným prostorám. S touto ústupovou cestou však počítal i Palestinec Sirhán Bišára Sirhán, zarytý nepřítel Izraele, jenž se chtěl pomstít USA za jejich podporu židovskému státu v šestidenní válce. Dva z osmi jeho výstřelů zasáhly v noci na 5. června svůj cíl. Kennedyho vrah si dodnes odpykává doživotní trest.

Existují ovšem pochybnosti, že Kennedyho zavraždil někdo jiný. V rozhovoru pro Washington Post z letošního května o tom pochybuje dokonce Kennedyho nejstarší syn, Robert F. Kennedy mladší. R. F. Kennedy mladší si znovu prohlédl důkazní materiál a dokonce Sirhána navštívil ve vězení. ,,Šel jsem ho navštívit, prohlížení důkazního materiálu mnou otřáslo a vzbudilo mou zvědavost,“ řekl senátorův syn. ,,Trápí mě, že mohli odsoudit toho nesprávného člověka za vraždu mého otce. Můj otec byl ministrem spravedlnosti. Myslím, že by nechtěl, aby byl někdo ve vězení za zločin, který nespáchal,“ řekl Kennedy v rozhovoru.

Sirhán Bišár Sirhán byl v roce 1969 udsouzen k trestu smrti, o pár let později mu však byl trest zmírněn na doživotí. Trest si stále odpykává. 

Do osudů bratrů Kennedyových, kteří do nejvyšších pater americké politiky vstoupili v přelomových 60. letech, se značně promítla napjatá situace ve světě i v USA. Elegantně působící mladíci, kteří přinesli na politické kolbiště „svěží vítr“, byli trnem v oku konzervativně založeným kruhům v USA i poněkud zkostnatělým pohlavárům ze socialistických zemí. Bobby původně uvažoval o své kandidatuře až pro následující volby v roce 1972, vše ale nakonec nabralo rychlejší spád.

Pomoc v Kennedyho kampani

Když v roce 1960 demokraté nominovali Johna Fitzgeralda jako kandidáta na prezidenta, dostal „mladší bráška“ Bobby za svou pomoc v kampani dárek v podobě stříbrné cigártašky, na jejímž plášti byl vyryt nápis „Po mně – proč ne ty?“. Sedmé dítě Josepha a Rose Kennedyových bylo k úspěchu předurčeno. Už během bakalářských studií na Harvardově univerzitě byl jedním z lídrů školního fotbalového týmu, titul právníka na Virginské univerzitě ozdobil také úspěšným vedením bratrovy kampaně do Senátu.

Další Bobbyho kariéra už byla spojena výhradně jen s politikou. Nejprve pracoval v týmu neblaze proslulého „lovce levičáků“ Joea McCarthyho, později šéfoval výboru, který vyšetřoval nelegální praktiky okolo odborového hnutí, jež bývají spojovány se jménem Jimmyho Hoffy. Do opravdového výtahu k moci ale Kennedyho posadil až starší bratr. Tomu vedl prezidentskou kampaň a v jeho vládě zastával pozici ministra spravedlnosti (do září 1964) a především rádce.

Za 44 měsíců v úřadu si Bobby vydobyl pověst politika s citem pro spravedlnost – vystupoval proti rasové diskriminaci, byl úzkým spolupracovníkem svého bratra prezidenta při přípravě zákonů o lidských právech a jednou z klíčových postav při řešení vypjaté kubánské krize v roce 1962. Odpůrci ale poukazovali i na koncentraci moci, kterou Kennedyové tehdy vládli, a Bobby byl také napadán za údajné zneužívání bezpečnostních složek pro destabilizaci protivníků a krytí problémů rodinného klanu.

Než Lee Harvey Oswald ale spáchal v roce 1963 na JFK atentát, byla Bobbyho pozice pevná. Po nástupu Lyndona Johnsona do Bílého domu se nechal zvolit senátorem za stát New York. Kritizoval Johnsonovu politiku v Dominikánské republice, prosazoval smlouvu o nešíření jaderných zbraní, navrhl koncept nové politiky vůči Latinské Americe a poukazoval na nemorálnost a nesmyslnost vietnamské války. Nepodlehl také naléhání, aby šel do boje o stranickou nominaci do prezidentských voleb.

Další letadla pro Izrael

Jeho chvíle přišla poté, co v prvních primárkách v roce 1968 zvítězil v New Hampshiru podceňovaný senátor Eugen MacCarthy využívaje kennedyovskou rétoriku. Bobby se vrhl do boje – kromě Oregonu v podstatě jen vítězného. Definitivní verdikt měl padnout v Kalifornii, což je stát, který dodává nejvyšší počet volitelů. Právě v boji o něj pronesl v televizní debatě zřejmě osudovou větu: „USA by měla dodat letadla Izraeli.“ Právě na jejím základě si jej údajně útočník vybral.

Robert Francis Kennedy se narodil 20. listopadu 1925 v Bostonu ve státě Massachusetts v rodině multimilionáře a diplomata irského původu. Ačkoli jsou s ním spojovány pověsti o mimomanželských avantýrách (údajně se s bratrem dokonce dělil o přízeň hollywoodské divy Marilyn Monroeové), byl příkladným manželem a otcem 11 dětí (poslední se narodilo až po jeho smrti). Pohřben je několik desítek metrů od svého bratra na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.