Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí loni klesla meziročně o pět procent. Naopak mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 6,9 procenta. Výsledky proti předchozímu odhadu z počátku prosince zůstaly beze změny. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ve druhém čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt kvůli koronaviru podle revidovaných údajů meziročně o 10,8 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně tehdy klesl HDP o 8,5 procenta.

„Zpřesněné údaje o výkonu HDP za loňské třetí čtvrtletí potvrzují solidní oživení české ekonomiky po poklesu v jarních měsících. Mezičtvrtletní pokles HDP za loňské závěrečné čtvrtletí ale bude s veškerou pravděpodobností mírnější, než tomu bylo ve čtvrtletí druhém, neboť uzavírky spojené s pandemií v závěru roku nedopadly na průmyslovou výrobu a zahraniční obchod,“ uvedl hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něj za celý loňský rok ekonomika vykáže pokles o 6,9 procenta a letos stoupne o zhruba tři procenta.

Díky nízké srovnávací základně vzrostla ve třetím čtvrtletí loni reálná spotřeba domácností na obyvatele mezičtvrtletně o 5,1 procenta. Meziročně pak klesla o 2,7 procenta. Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 2,8 procenta a meziročně pak o dvě procenta.

„Výsledkem rychlejšího růstu výdajů domácností než jejich příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla nižší míra úspor, a to 17,2 procenta,“ uvedl ČSÚ. Míra investic domácností se proti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,4 procentního bodu na 8,4 procenta. Meziročně klesla míra investic domácností o 1,1 procentního bodu.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 3. čtvrtletí 36.089 Kč, proti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 9,9 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Do výrazného mezičtvrtletního růstu příjmů ze zaměstnání se promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru ve druhém čtvrtletí. „Prostředky vyplacené zaměstnancům v rámci programu Antivirus nepředstavují podle metodiky ESA 2010 mzdy,“ upozornil ČSÚ.

U nefinančních podniků byla míra zisku ve 3. čtvrtletí 45,2 procenta, což je o 1,5 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí a o 0,5 procentního bodu více než před rokem. „Míra zisku byla ovlivněna zejména odpuštěním sociálních příspěvků zaměstnavatelů u malých podniků a dotacemi,“ uvedli statistici.

Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 2,6 procenta. Míra investic proti předchozímu čtvrtletí klesla o 2,1 procentního bodu na 26,7 procenta. Meziročně klesla o 2,7 procentního bodu.

Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera neobyčejnou odolnost v průběhu druhé vlny pandemie prokázal výrobní sektor. „Průmysl totiž znovuzavedenými restrikcemi přímo zasažen nebyl a mohl tak pokračovat v produkci. To je i hlavní důvod toho, proč výkon ekonomiky v závěru loňského roku zřejmě nebyl tak špatný, jak se původně čekalo. Za celý loňský rok naše prognóza očekává pokles ekonomiky o 7,6 procenta. Ve světle posledních dostupných dat to však vypadá, že výsledek by mohl být o něco lepší,“ uvedl.