Ukrajina je od začátku války závislá na finanční a vojenské podpoře, která do země proudí ze zemí EU a Severoatlantické aliance. S nadcházející zimou se ale rodí otázka, jak dlouho ještě vydrží západní země válku na Ukrajině financovat. Výši pomoci mohou zásadně ovlivnit i listopadové volby ve Spojených státech, které jsou z hlediska vynaložených prostředků absolutním lídrem v pomoci Ukrajině. Pokud zvítězí republikáni, mohla by finanční pomoc Ukrajině projít zásadní revizí.

Válka na Ukrajině trvá už přes osm měsíců a konec konfliktu je v nedohlednu. Ukrajina má zatím stále poměrně pevnou podporu jak ze strany NATO, respektive Spojených států, tak ze strany Evropské unie. Často se hovoří o tom, kolik Rusko stojí takzvaná „speciální operace“ na Ukrajině. Podle hrubých odhadů z června by to mohlo být něco kolem 900 milionů dolarů (21 miliard korun) každý den. Už méně se ale hovoří o tom, kolik peněz stojí válka západní země.

Ukrajině se dostává podpory z několika směrů. Zaprvé jde o přímé dodávky vojenské techniky a zbraní. V tomto ohledu patřilo Česko, které bylo rychle schopno dodat ukrajinské armádě velké množství techniky sovětských standardů (např. z armádních rezervních skladů), od počátku mezi lídry. Začátkem října ministryně obrany sdělila, že ČR už poskytla Ukrajině zbraně a vojenský materiál za 4,2 miliardy eur, a další pomoc schválila.

Část této pomoci by měla ČR stejně jako dalším státům proplatit EU, zatím ale není jasné, v jaké výši. V kuloárech se hovoří minimálně o 50 až 80 procentech, a to ještě do konce roku. Je to historicky poprvé, co se z evropských fondů financují zbrojní programy. Jak upozorňuje člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), ani evropská kasa ale není bezedná.

Zdechovský: EU nemá nafukovací rozpočet

„Vůle tady je, ale není dostatek peněz. EU pořád nemá nafukovací rozpočet a stále pracuje se zhruba 160 miliardami eur (ročně – pozn. red.). Ukrajina v současné době spotřebovává zbraně za desítky miliard eur. Nebýt darů a půjček ze Spojených států, samotné peníze z EU by nestačily,“ řekl europoslanec pro deník Echo24.

Poukazuje přitom na jeden z dalších významných zdrojů ukrajinské armády, kterým jsou bezúročné půjčky. Díky nim může Ukrajina nakupovat například v zahraničí zbraně. Jak už jsme dříve informovali, jen u českých zbrojařů utratila od počátku letošního roku více než 47 miliard korun (více jsme psali zde).

„Jsou to peníze z půjček demokratických států. Nejsou to pouze peníze z EU a USA, ale i z Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Tchaj-wanu a tak dále. Řada těch států přistoupila k tomu, že dává Ukrajincům bezúročné půjčky s tím, že těm zemím bude v momentu, kdy válka skončí, přednostně nabídnuta účast na poválečné rekonstrukci Ukrajiny,“ dodal Zdechovský.

Pokud jde o komerční vývoz zbraní na Ukrajinu, je Česko momentálně jedničkou v celé Evropské unii. Polsko, byť těsně, a další velké státy zůstávají až za námi. Celosvětově jsme pak podle neoficiálních zdrojů z ministerstva obrany na druhém až třetím místě.

USA mohou brzy přehodnotit finanční podporu Ukrajiny

Nejvýraznějším podporovatelem Ukrajiny jsou ale s drtivým náskokem Spojené státy. Jen v září americký prezident Joe Biden schválil balík vojenské pomoci ve výši 675 milionů dolarů (16,6 miliardy korun), včetně munice pro salvové raketomety HIMARS. V říjnu pak tamní ministr obrany Lloyd Austin potvrdil dalších 275 milionů dolarů (přes 6,7 miliard korun) ve zbraních.

Brzy by ale mohlo dojít k přehodnocení výše prostředků, které Spojené státy na válku vynakládají, a to v souvislosti s nadcházejícími volbami do Kongresu, v nichž se očekává vítězství republikánů. Pokud republikáni opravdu získají většinu ve Sněmovně reprezentantů, může to být důvodem pro obavy Ukrajiny. Jak totiž uvedla stanice CNN s odkazem na své zdroje ve straně, republikáni budou chtít prosadit přísnější kontrolu nad pomocí, kterou USA poskytují Ukrajině. (Šéf republikánů ve sněmovně Kevin) "McCarthy neřekl, že nebudeme utrácet peníze. McCarthy řekl, se budeme zodpovídat za každý utracený dolar daňovým poplatníkům,“ řekl CNN jeden z účastníků jednání. Vojenská podpora Ukrajiny má ale podle průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters u Američanů stále 73procentní podporu.

Přístup k Ukrajině ale vyvolal otřesy i v levicovém křídle demokratické strany. 30 kongresmanů nedávno poslalo dopis Bílému domu, v němž vyzvalo prezidenta Bidena, aby zvýšil diplomatické úsilí k dosažení příměří a začal jednat s Ruskem. Žádné oficiální mírové rozhovory totiž v současné době neprobíhají. A s Ruskem už několik měsíců nejedná ani sama ukrajinská vláda. Prezident Volodymyr Zelenskyj před časem řekl, že rozhovory začnou, až Rusko odejde z ukrajinského území.

V závislosti na průběhu zimy a související energetické krizi mohou začít i některé evropské státy vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby se s Ruskem dohodla a nalezla kompromis, což by mohlo urychlit konec konfliktu. V nedávném rozhovoru pro Echo24 to naznačil analytik z Baltic Defence College Lukáš Dyčka. „Závisí to na spoustě faktorů: jak bude vypadat režim v Rusku, na tom, jak bude vypadat zima v Evropě, jestli třeba náhodou někdo nezatlačí na Ukrajinu, aby se s Ruskem dohodla – to všechno jsou možnosti a scénáře,“ řekl Dyčka.