ÚMRTÍ SOUDKYNĚ

Členka nejvyššího soudu USA Ginsburgová podlehla rakovině

ÚMRTÍ SOUDKYNĚ
Členka nejvyššího soudu USA Ginsburgová podlehla rakovině

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.

"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.

Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.

Agentury Reuters i AP ji označují především za bojovnici za práva žen, která se postupně stala ikonou pro americké liberály. Během působení na nejvyšším soudě se potýkala s řadou zdravotních problémů včetně zlomenin žeber, rakoviny plic a kolorektální rakoviny. V posledních měsících docházela na chemoterapii poté, co u ní vyšetření v únoru odhalilo nádory na játrech.

Odchod Ginsburgové podle AP pravděpodobně rozpoutá politickou bitvu ohledně toho, zda je na místě, aby bylo uvolněné místo v senátu zaplněno ještě před listopadovými volbami. Vývoj otvírá cestu ke jmenování už třetího člena nejvyššího soudu vybraného prezidentem Trumpem. Případnou nominaci by musel potvrdit americký Senát, v tom ovšem mají většinu Trumpovi republikáni.

Soudci nejvyššího soudu mají v USA doživotní mandáty a jak píše Reuters, hrají obrovskou roli při formování právních norem v oblastech od práv menšin po pravomoci hlavy státu. Nejvyšší soud například verdiktem z roku 1973 legalizoval potraty po celých USA, v roce 2015 zase dal zelenou sňatkům homosexuálních párů.

Trump už jmenoval dva jeho členy: v roce 2017 Neila Gorsuche a o rok později Bretta Kavanaugha. Většinu v soudním senátu tak získali soudci považovaní za konzervativní, Ginsburgová byla brána jako hlavní tvář liberální frakce. Podle informací rozhlasové stanice NPR jen několik dní před svou smrtí předala své vnučce Claře Speraové následující vzkaz: "Mým nejvroucnějším přáním je, abych nebyla nahrazena, dokud nebude uveden do úřadu nový prezident."

Americká média ovšem očekávají, že Trump se příležitost vybrat nástupce Ginsburgové bude snažit využít. Podle zdrojů televize ABC News kandidáta oznámí v nejbližších dnech. "Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států," avizoval už v pátek večer lídr republikánské většiny Mitch McConnell.

Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer v prohlášení uvedl, že uvolněné místo na nejvyšším soudě by nemělo být obsazeno, "dokud nebudeme mít nového prezidenta".

,

19. září 2020