Česko se připojilo k činnosti evropského centra pro boj s hybridními hrozbami sídlícího v Helsinkách. Předseda české vlády v demisi Andrej Babiš to v pondělí oznámil na tiskové konferenci po jednání se svým finským protějškem Juhou Sipiläem.

Centrum funguje od roku 2017 a metodami ochrany před netradičními způsoby boje se v něm zabývají odborníci z řady evropských států i USA. Česko je 16. státem, který se k činnosti instituce připojí. Babiš uvedl, že Finsko patří k lídrům v ochraně proti hybridním hrozbám a že pro Česko je přístup k informacím v této oblasti významným přínosem.

Helsinské centrum je platformou, kde sdílejí nejlepší praxi národní experti i zástupci Evropské unie a NATO. „Konkrétní spolupráce spočívá ve výměně personálu mezi agenturami a centry, abychom zjistili, jakou používají metodiku při řešení hybridních hrozeb, jak se k tomu staví strategicky,“ popsal novinářům státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

Centrum se snaží zvyšovat povědomí o hybridních hrozbách například formou seminářů a školení, která jsou určena i pro představitele států nebo novináře, řekl českým médiím ředitel instituce Matti Saarelainen. „Naším hlavním cílem je zvyšovat povědomí o tom, že existuje fenomén hybridních hrozeb a že se jím musíme vážně zabývat,“ prohlásil.

„Naše země pojí velmi dobré vztahy, které nejsou zatíženy nevyřešenými otázkami. Jsme také blízkými partnery v EU, kde často zastáváme podobné postoje, a proto je zde velký potenciál pro prohloubení spolupráce v některých agendách EU,“ řekl @AndrejBabis v Helsinkách. pic.twitter.com/PKGwL655al

— Úřad vlády ČR (@strakovka) 21. května 2018

Pro Finsko je podle něj aktuálně největším nebezpečím šíření nepravdivých informací. Saarelainen podotkl, že jedním ze způsobů boje v informační válce je aktivní přístup. „Musíme ukazovat, že máme vlastní pohled na věc založený na našich hodnotách,“ řekl.

Partnerskou institucí centra na české straně je ministerstvo obrany. Z českého pohledu bude stěžejním tématem spolupráce boj proti šíření dezinformací a také ochrana před kybernetickými útoky, v níž může Česko nabídnout vlastní postupy. Memorandum o spolupráci za Českou republiku podepsal velvyslanec Ivan Jukl.

Potřebujeme funkční azylový systém, shodly se obě země

Společným tématem obou zemí v EU je také rozšiřování digitálního trhu a shoda panuje i v některých rozpočtových otázkách, dodal Sipilä. Premiéři jednali také o společném setkání států visegrádské skupiny a skandinávských a baltských zemí.

„Shodli jsme se, že potřebujeme silný a funkční azylový systém, který bude odolný vůči budoucím krizím,“ řekl Babiš. „Kvóty nejsou cestou vpřed, pouze rozdělují Evropu,“ dodal. Sipilä poznamenal, že migrace je jedno z témat, v nichž musí země EU pokročit. Dodal, že základem je bojovat s příčinami migrace.

O reformě azylového systému se v EU diskutuje v návaznosti na migrační krizi způsobenou nekontrolovaným přílivem uprchlíků a ekonomických migrantů. Odpovědí EU mělo být rozdělení příchozích mezi členské státy prostřednictví kvót. Finsko bylo jedinou zemí, která se v roce 2015 při hlasování ministrů vnitra EU o těchto migračních kvótách zdržela. Česko a další tři státy byly proti, zatímco zbytek členských zemí opatření podpořil.

Česká republika a Finsko se shodují také v pohledu na některé kapitoly společného unijního rozpočtu, premiér Sipilä zmínil například zemědělství, kohezní politiku, podporu digitalizace nebo obrannou politiku. Jednou z cest, jak najít a prosadit společné zájmy v EU je hledání partnerů pro vyjednávání. Babiš proto prostřednictvím finského premiéra pozval skandinávské a pobaltské státy k jednání s visegrádskou skupinu, kam kromě Česka patří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko.