Členské země Evropské unie ze střední a východní části unie dohánějí v bohatství západní členy. Ekonomické rozdíly se však prohlubují mezi severem a jihem. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie připravené pro zasedání ministrů financí EU Centrem pro studium evropských politik (CEPS).

EU má zájem, aby 27 zemí, které zůstanou členy unie po odchodu Británie v příštím roce, se ekonomicky sbližovaly. Věří, že velké rozdíly znesnadňují vytváření politiky v bloku a mohou být zdrojem budoucích krizí. Velké rozdíly také poskytují živnou půdu euroskeptickým a populistickým stranám, které mohou ohrozit budoucnost EU.

Hrubý domácí produkt v 11 zemích z převážně střední a východní Evropy, které se připojily k bloku od roku 2004, roste rychleji, průměrný růst zde dosáhl šest procent. Výsledkem toho je kumulativní růst reálných příjmů na hlavu v letech 1999 až 2016 v některých případech až o více než 200 procent. Na bohatším západě průměrný růst činil dvě procenta a HDP na hlavu se zvýšil pouze o 50 procent.

Finanční krize, která začala v roce 2010, však prohloubila rozdíl v bohatství v eurozóně mezi bohatším a stabilnějším severem a chudším jihem. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu HDP na hlavu v Německu byl v roce 2016 ve srovnání s rokem 2010 vyšší o 19 procent, v Nizozemsku a Francii o 14 procent a v Belgii a Rakousku o 13 procent. V jižních zemích, které měly v roce 2010 nižší HDP na hlavu, rostl mnohem pomaleji, což prohloubilo rozdíl v bohatství. V Itálii stoupl ve stejném období jen o šest procent, v Portugalsku o deset procent a v Řecku naopak klesl o sedm procent.

Tento model, který ukazuje sbližování východu a západu a rozdíly v eurozóně, je možné vidět u mnoha ukazatelů, jako jsou reálné mzdy, investice a spotřeba, uvádí studie. Nicméně ani sbližování východu a západu, ani vzdalování se jihu a severu, není spojeno s členstvím v eurozóně. Studie také předpokládá, že sbližování východu a západu bude v příštích letech pokračovat a mohlo by znovu začít i sbližování severu a jihu.