Počet lidí, kteří mají exekuci na výživné ubylo. Loni exekutoři vymáhali alimenty na nezletilé děti od 3156 dlužníků, o rok dříve to bylo 3314 případů. Věřitelům pomáhá zejména zabavování řidičských průkazů. Podle statistiky Exekutorské komory má každý druhý neplatič alimentů pozastavený řidičák. Nový prezident komory Vladimír Plášil však připomíná, že se jedná o problém obou stran.

Pozastavená řidičská oprávnění dosáhla svého vrcholu v roce 2015, kdy bylo exekucí na výživné 2164, z toho pozastavených řidičáků bylo 1960, tedy 90 procent. Výrazný nárůst exekucí pak zaznamenal rok 2016, kdy se počet zvýšil o 1150. „Problém je často oboustranný, nejenom s dlužníkem, ale i s věřitelem. My si ze zákona na exekuci na výživné nesmíme vzít žádnou zálohu. Pokud jednáme s těmi tatínky či maminkami, kteří dluží, tak už jsou to většinou osoby, které jsou nějakým způsobem školeny ve vyvádění majetku. Tedy jsou různě, třeba na pracáku,“ řekl pro Echo24 prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.

Výživné se nejčastěji týká nezletilých dětí. Mohou také být ale případy, kdy se jedná o výživné na dospělé děti, výživné mezi rozvedenými manžely anebo mezi prarodiči a jejich vnoučaty, pokud jejich rodiče nejsou schopni tuto povinnost plnit.

V roce 2013 byla do exekučního řádu zavedena možnost neplatícímu partnerovi, pozastavit řidičský průkaz. Tento postih je velice účinný. Prezident komory však upozorňuje, že ne vždy se řidičské oprávnění podaří pozastavit. „Místo toho, aby je policie stíhala a občas někoho poslala do vězení, tak řeknou matkám či zákonným zástupcům „běžte radši za exekutory. Tam to máte bez zálohy a on to za vás vymůže“. Ale ona to není legrace. My můžeme pozastavit řidičské oprávnění, ale soudy to vrací, když dotyčný prokáže, že je řidičem z povolání nebo když někdo dojíždí trvale a dlouhodobě na pracoviště mimo okres,“ řekl Vladimír Plášil.

Podobně jako u jiných exekučních řízení, tak i u vymáhání výživného hradí dlužník náklady exekuce, tedy hotové výdaje, odměnu za exekutora a daň z přidané hodnoty. Náklady exekuce se stanovují podle exekučního tarifu. Základem pro výpočet odměny je skutečně vymožená částka.

Problémem zůstává samotná doba, kdy exekutor peníze z dlužníka vymůže. „Čelíme problémům, protože když vám to věřitelé zadají, tak si myslí, že to bude do týdne. To ale nejde tak z důvodu, že nesmíme kohokoliv upřednostňovat. Vymáhání může trvat i tři roky a nemusí to být zcela vymoženo, protože využívají všech opravných prostředků. Proto voláme po koncentraci, aby mohli pouze v nějakém určitém období říct „uplatňujeme to a tohle“,“ řekl pro Echo24 prezident komory Vladimír Plášil.

Komora požaduje teritorialitu

Prezident Exekutorské komory vidí mezi problémy exekutorů i chybějící koncepce a nesystematické zásahy do exekučního řádu. „K dnešnímu dni je provedeno již 45 novelizací exekučního řádu od jeho přijetí v roce 2001,“ řekl Vladimír Plášil. Exekutoři, ale i veřejnost, pak volá po jednoduchém a moderním exekučním řádu.

Podle Plášila chybí exekutorům peníze na inovace, musí také snižovat počet zaměstnanců. Samotná komora pak prosazuje místní příslušnost soudních exekutorů, což by podle ní posílilo jejich nezávislost. Proti zavedení teritoriality je ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán. Tvrdí, že místní příslušnost by vedla ke snížení vymahatelnosti pohledávek, a tedy ke snížení vymahatelnosti práva.

Teritorialita byla ale málem prosazena už před pěti lety. Tehdy při vyjednávání o koaliční smlouvě ji prosazovali lidovci spolu se sociální demokracií. Ve finálním návrhu však chyběla. „Bohužel se nám to nepodařilo prosadit, protože to pan Faltýnek naprosto zásadně odmítl. Nechal to vyřadit v závěrečném jednání,“ řekl tehdejší člen expertní skupiny Jiří Dienstbier pro Echo24.

Jaroslav Faltýnek pak měl Jiřímu Dienstbierovi říct, že k tomu měl osobní důvody. „On mi poté řekl, že jim to takhle v Agrofertu vyhovuje a že si chtějí exekutory vybírat. Tomu jsem tehdy vůbec nerozumněl. Pochopil jsem to až dodatečně, kdy jsem si přečetl reportáže, jak za účasti exekutorů uskutečňoval Agrofert nátlak na některé obchodní partner, třeba při nepřátelském přebírání jejich podniku,“ řekl dříve Jiří Dienstbier.

Počet ukončených exekucí roste

Počet nově zahájených exekucí loni klesl o deset procent na 612 tisíc. Naopak počet ukončených exekucí dlouhodobě roste. „Soudním exekutorům se proti předchozím letům podařilo ukonřit exekuce ve větším počtu. V budoucnu může dojít k situaci, kdy počet ukončených exekucí bude vyšší než počet zahájených exekucí,“ řekl viceprezident komory Jan Mlynarčík.

Počet exekucí tak klesá od roku 2011. Ve všech okresech došlo k poklesu až na jednu výjimku, kteoru tvořil okres Ústí nad Labem. Klesající tendence je dle komory výsledkem legislativních změn ale také i ekonomická situace.