Americký prezident Donald Trump by mohl využít svých pravomocí a v případu vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby ve Spojených státech se plně omilostnit. Nejspíš to ale neudělá, nechal se slyšet jeho právník Rudy Giuliani. Píše o tom server BBC. Údajné ruské vměšování a jeho možné napojení na osoby blízké prezidentovi prošetřuje tým vedený zvláštním vyšetřovatelem FBI Robertem Muellerem.

Dohady okolo Trumpova udělení milosti pro sebe samého vyvstaly poté, co deník New York Times publikoval dopis, který vyšetřovatelům zaslal tým právníků Bílého domu. Ti v něm tvrdí, že prezident má coby hlava americké legislativy v zásadě neomezené pravomoci k ukončení šetření nebo „by dokonce mohl využít svá práva k omilostnění vlastní osoby“. Podle slov právníků by se v tomto případě proti zákonu nijak neprovinil.

Následně v televizi ABC vystoupil přímo Giuliani a byla mu položena stejná otázka. Podle něj Trump tyto pravomoci „pravděpodobně má“, dodal ale, že „se omilostnit nezamýšlí“. „Myslím, že politické důsledky by byly veliké. Omilostnit někoho jiného je jedna věc. Omilostnit sebe samého je věc jiná,“ prohlásil prezidentův právník.

Experti upozorňují, že v případě takového vývoje událostí by nikdo přesně nevěděl, jak se zachovat. Žádný z Trumpových předchůdců se o omilostnění vlastní osoby nepokusil, neexistuje pro něj tedy precedent. V případě někdejšího šéfa Bílého domu Richarda Nixona a aféry Watergate resort spravedlnosti tehdy prohlásil, že se prezident omilostnit nemůže, jiní argumentovali tím, že americká ústava takovému kroku nezamezuje. Nixona nakonec omilostnil jeho nástupce Gerald Ford.

Muellerovo vyšetřování

Muellerův tým byl pověřen prověřováním údajných ruských volebních zásahů do předloňských amerických prezidentských voleb, v nichž republikán Donald Trump zvítězil nad demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou.

Mueller prověřuje i možnou spolupráci Trumpova volebního štábu s Moskvou a podezření, že prezident či jeho lidé mařili výkon spravedlnosti. Zatím bylo obviněno 19 lidí včetně čtyř bývalých volebních spolupracovníků Trumpa a tři ruské společnosti.

Ruskou kauzu rozplétají i výbory amerického Kongresu. Senátní výbor pro tajné služby v květnu potvrdil závěry amerických zpravodajských služeb, že se Moskva šířením dezinformací a hackerskými útoky snažila v roce 2016 ovlivnit prezidentskou kampaň ve prospěch Donalda Trumpa.

V polovině března zveřejnil své závěry výbor pro tajné služby Sněmovny reprezentantů. Rusko podle něj naopak nemělo v úmyslu zvýšit Trumpovy šance na vítězství ve volbách, snažilo se spíš narušit dojem, že volby jsou svobodné a spravedlivé a šířit v USA „chaos a sváry“.