Ačkoliv vláda většině českých studentů znemožnila pod rouškou koronavirového nouzového stavu bydlení na kolejích, ty se často nemají k tomu, aby vracely nájemné. Studenti některých univerzit tak musejí platit plnou výši kolejného, i když na své pokoje nesmějí už od poloviny října vstoupit. Například studenti českobudějovické Jihočeské univerzity již založili petici, kterou se nyní vysoká škola zabývá. Odmítla ale zatím prozradit, zda ke snížení nájmu přistoupí.

Studentům, kteří v poslední době mnohdy přišli o práci kvůli ekonomické krizi, nebo právě příčinou toho, že se museli kvůli vládnímu uzavření z kolejí vystěhovat, vadí zejména to, že ačkoliv do svých ubytovacích prostor nesmějí už od půlky října, mnohé univerzity jim nesnížily nájemné. Vysoké školy se přitom většinou nacházejí ve velkých městech, která obecně skýtají více pracovních příležitostí k přivýdělku. Nyní tak mnozí studenti rozhodnutím vlády přišli jak o práci, tak i o ubytování. Nájem však i přes vládní nařízení musejí paradoxně platit dál.

Neochotu slevit z nájemného si nenechali líbit například českobudějovičtí studenti, kteří sepsali petici, pod niž se jich podepsalo k sobotnímu večeru již přes 500 lidí. „Usilujeme o alespoň 50% snížení nájemného na kolejích Jihočeské univerzity v období, kdy není možné je obývat či navštěvovat. Přestože mají studenti zajisté s vedoucími výše uvedených objektů podepsané smlouvy, jedná se o neobvyklou situaci, ve které studenti přišli o příjmy z brigád a není jim umožněn na koleje přístup. Jako jedna z mála kolejí tato požaduje stálé placení plné částky, narozdíl od mnoha jiných, na kterých se placení kolejného pozastavilo, či snížilo na 30,- za noc,“ uvedli studenti v petici.

„Myslím, že je zcela namístě uvažovat o snížení kolejného, pokud student nemůže na koleji zůstat. Nebyla to naše volba a mnoho z nás přišlo díky tomu i o brigády,“ napsala Kristýna Kovácsová, jedna ze signatářek petice. Podobně reagovala také Zuzana Zadinová. „Není to prostě fér. Když tam nemohou bydlet, proč musí platit?“ podivuje se.

Jihočeská univerzita namítá, že v říjnu trval zákaz ubytování „pouze po dobu 14 dní“. Slibuje ale, že studentům další postup oznámí v nadcházejícím týdnu. „O petici samozřejmě víme, se studenty jsme ohledně uzavřených kolejí komunikovali. O případných úlevách na poplatcích za ubytování budou studenti, kteří na kolejích nemohou být kvůli usnesení vlády ČR, v příštím týdnu informováni. Případné stanovení úlev na poplatcích bude kromě jiného záviset například i na době platnosti opatření vlády, které poskytování ubytování zakazuje,“ sdělil deníku Echo24 tiskový mluvčí Jihočeské univerzity Štěpán Kuděj.

O tom, zda sleví, nedaly studentům ještě vědět ani některé další vysoké školy. Jednou z nich je třeba Česká zemědělská univerzita v Praze, která se začátkem akademického roku zdražila nájemné.

Naopak některé vysoké školy již rozhodly, že studentům poskytnou slevu z ubytování, pokud jej v průběhu listopadu nebudou využívat. České vysoké učení technické například oznámilo, že v takovém případě musejí studenti provést tzv. technické odhlášení, na jehož základě zaplatí 30 % měsíčního nájmu. Vysoká škola ekonomická pak studentům prominula celý nájem za dny, kdy v říjnu na koleji nesměli být. V listopadu poskytne studentům, kteří nebudou fyzicky přítomni, 50% slevu.

Ještě nedávno ziskové koleje v posledních měsících představují pro vysoké školy velkou finanční přítěž. Problémem jsou také zavřené menzy. Kvůli koronavirové krizi se totiž tyto provozy dostaly do výrazných ztrát. Za první tři čtvrtletí tohoto roku celkové ztráty a vícenáklady vysokých škol v důsledku epidemie covidu-19 činí 1,26 miliardy korun. V případě kolejí a menz se jedná o částku kolem 361 milionů korun, z toho přibližně 211 milionů je z ubytování a kolem 150 milionů korun ze stravování. O zhruba 173 milionů korun přišly školy kvůli výpadkům ze smluvního výzkumu. Kolem 147,5 milionu korun jim ubylo v důsledku rušení kurzů pro zahraniční samoplátce a 118 milionů korun kvůli rušení jiných placených kurzů.

Ztráty podle rektora ČZU a předsedy konference rektorů Petra Skleničky poměrně dobře kopírují velikost vysokých škol. "Největší má Univerzita Karlova, dále České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita," řekl.

Vláda nařídila vystěhování českým studentům k 14. říjnu, a to i těm, kteří v dané lokalitě kromě studia i pracují. Naopak zahraniční studenti mohou na kolejích setrvávat nadále bez omezení. Na kolejích nesmějí být ubytovaní studenti, kteří mají jiné bydliště v České republice či pracují pro danou vysokou školu. Výjimku mají i studenti s vládou nařízenou pracovní povinností nebo například studenti lékařských oborů a také ti, kteří mají nařízenou karanténu nebo jim doma hrozí nákaza nemocí covid-19.

Nařízení původně platilo do této neděle 1. listopadu, na svém mimořádném pátečním jednání jej však vláda prodloužila minimálně do 20. listopadu.