NATO sleduje svět přes stereotypy studené války, tvrdí Moskva
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Závěrečný dokument summitu Severoatlantické aliance v Bruselu dokazuje, že NATO nemá zájem objektivně hodnotit bezpečnostní situaci v euroatlantickém prostoru, upřednostňuje sledovat svět přes stereotypy studené války. Na tiskové konferenci to podle agentury TASS prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
V závěrečné deklaraci členské státy NATO hovoří mimo jiné i o výzvách, které představuje i agresivní postup Ruska. Aliance navíc podpořila svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a opětovně vyzvala Moskvu, aby zvrátila obsazení ukrajinského poloostrova Krym. Ten Rusko anektovalo a následně připojilo ke svému území v roce 2014.
Moskva výsledky dvoudenního summitu hodlá podrobit analýze, uvedla mluvčí ruské diplomacie. Obvinění vůči Rusku, která na vrcholné schůzce NATO zazněla, jsou podle ní nepodložená. „(NATO) bezdůvodně obviňuje Rusko ze zvyšování napětí v euroatlantickém prostoru, přitom samo zvyšuje vlastní vojenskou aktivitu i v klidných regionech Pobaltí a v severní Evropě,“ řekla podle TASS Zacharovová.
Mluvčí ministerstva kritizovala údajně mechanické rozšiřování aliance, jehož cílem je údajně vojenskopolitické „zadržování“ Ruska. Rozšiřování NATO přitom podle ní naopak prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ‚otevřených dveří‘ se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru,“ dodala mluvčí.
Vedoucí představitelé členských zemí NATO ve středu vyzvali Makedonii, aby zahájila přístupové rozhovory s aliancí. Bývalá jugoslávská republika by se tak mohla stát 30. členským státem NATO už příští rok.