Po katastrofálním výsledku zatím posledních maturit se odborníci shodovali na tom, aby by se státní zkouška zjednodušila. V letošním roce neuspělo celkem 25,3 procenta prvomaturantů. Ministerstvo školství proto připravilo na příští rok úpravy, kdy se prodlužuje čas jak u didaktických testů, tak u písemné práce z českého jazyka. Podle ředitele Gymnázia Jana Keplera Jiřího Růžičky jsou však opatření k ničemu.

Od příštího roku mají studenti středních škol prodloužený čas na vypracování didaktického testu z českého jazyka a literatury o patnáct minut. Na slohovou práci bude nový limit 110 minut a didaktický test z matematiky bude možné řešit až 120 minut. „Jsou to pouze kosmetické úpravy, které vůbec nic neřeší. Maturita není dobře nastavená v tom, že státní část je velmi složitá a rozsáhlá,“ řekl pro Echo24 senátor Jiří Růžička.

Podle Růžičky chystá ministerstvo rozsáhlé úpravy, které by měly celý systém změnit. „S panem ministrem Plagou jsme v pravidelném kontaktu a řešíme maturitu v expertní skupině. Změna nemůže nastat okamžitě a hned. Rozhodně jsme se shodli, že je třeba státní část zjednodušit. Třeba odstranit ústní zkoušky z češtiny, které jsou opravdu formální. Zaměřit bychom se spíše měli na didaktické testy,“ řekl Růžička.

Ministr školství Robert Plaga v červnu letošího roku připustil, že se chystají větší změny. Konkrétně mluvil o dvou úrovních maturity z matematiky a omezení zkoušky z českého jazyka pouze na didaktický test. „Věříme, že konkrétnější představy budeme mít během podzimu,“ uvedl tehdy resort školství.

Stále však není jasné, jak by měla nová podoba vypadat. V expertní skupině se například probírá, že by neúspěšní maturanti mohli mít střední odborné vzdělání bez maturity, aby doba studia nebyla zbytečná. „Podoba maturitní zkoušky se projednává zatím jen v rámci ministerstva školství. Dokud neproběhnou diskuse se zainteresovanými partnery – odbornými asociacemi nebo odborníky z terénu, nebudeme změny blíže komentovat,“ uvedlo ministerstvo školství pro Echo24.

Snížit velký počet neúspěšných maturantů se rozhodli i zástupci krajů, kteří požadovali jedotnou hranici bodů k přijetí na střední školu. „Důvodem návrhu zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení na střední školy je fakt, že stále narůstá procento studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Tito studenti ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů Ivo Vondrák (ANO).

Státní maturita však podle odborníků má stále smysl. „Je to otázka toho, jak se maturita nastaví. Neměl by to být závod s časem. Není to tím, že když přidáme deset minut ale jde spíše o typ a rozsah úloh. V těch deseti minutách to nebude,“ řekl Jiří Růžička.

Neúspěšnost maturantů se od zavedení státních maturit každoročně zvyšuje. Podíl středoškoláků, kteří se poprvé přihlásili k maturitě a neuspěli u ní, činil letos 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Je to o 0,7 procentního bodu víc než loni. Po započtení studentů, kteří se ke zkoušce nedostavili nebo k ní nebyli připuštěni, nesložilo zkoušku celkem 33,4 procenta prvomaturantů.

Údaje jsou podle ní dohromady za státní maturitu i část maturitních zkoušek, které organizuje škola.

Z celkového počtu 80 340 maturantů, kteří se na jaře ke zkouškám přihlásili, neuspělo či zkoušku nekonalo 29 524 žáků. Údaj zahrnuje jak maturanty, kteří dělali zkoušku poprvé, tak i ty, kteří ji opakovali. Takzvaná hrubá neúspěšnost, tedy podíl neúspěšných z celkového množství přihlášených, tak činí 36,7 procenta. Loni to bylo 37,2 procenta. Z lidí, kteří ke zkoušce přišli, ji nezvládlo 28,8 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu víc než loni.