V právě vycházejícím speciálu 30 let svobody je zveřejněn unikátní a doposud nepublikovaný dialog mezi Václavem Havlem a Michailem Gorbačovem z počátku roku 1990. V něm Gorbačov například říká, že pobyt sovětských vojsk v Československu nepovažuje za koloniální manýry. Přinášíme úryvek, který se právě sovětské okupace Československa týká. Celý přepis je součástí speciálu 30 let svobody. Tento zápis ze schůzky pochází z archivu v Británii žijícího disidenta Vladimira Bukovského.

Václav Havel a jeho tým se letěli představit do Kremlu koncem února 1990, pouhé dva dny po návratu z triumfální návštěvy USA. Havel byl v té době fakticky stále ještě hlavou okupovaného státu. Na území republiky bylo 75 tisíc sovětských vojáků a 40 tisíc jejich příbuzných.

Gorbačov: Měli bychom uchovat a dál rozvíjet vše užitečné, co v sovětsko-československých vztazích bylo a je. Je samozřejmě nezbytné, abychom rázně odmítli všechny nedostatky, které v nich také byly. Jak jistě víte, přesně k tomu už jsme se vyjádřili, a to naprosto jednoznačně. V potaz ovšem musíme brát i naše závazky, vyplývající z Varšavské smlouvy. To ostatně není důležité jen pro nás, ale i pro zajištění rovnováhy v celé Evropě. Není proto náhodou, že opravdu seriózní politici NATO vyslovují obavy, zda třeba nechceme Varšavskou dohodu rozpustit. To by totiž zpochybnilo samu existenci NATO, a Američané zatím nejsou připraveni z Evropy odejít.

Havel: Opět souhlasím. Jenže přítomnost cizích vojsk v Evropě včetně amerických by neměla být věčná.

Gorbačov: Jsme s vámi zcela zajedno.

Havel: Chtěl bych vám zcela upřímně říct, že dostávám tisíce dopisů z celé republiky, z nichž čiší strach z další přítomnosti sovětských vojsk, která přišla v srpnu 1968, v naší republice. Všichni očekávají od této mé návštěvy Moskvy rozhodnutí o stažení těchto vojsk, protože ta jsou u nás vnímána jako okupační. Pokud spolu ještě dnes podepíšeme tu deklaraci, bude to pro naše další vztahy velmi důležité.

Gorbačov: Já bych zase chtěl znovu zdůraznit, že zásadní hodnocení vstupu našich vojsk v roce 1968 do Československa už máme za sebou. To je pro nás vyřízená záležitost. Je to za námi a my musíme jít dál, kupředu. A pokud jde o to vaše hodnocení sovětských vojsk jakožto okupačních, vybavuji si prohlášení jednoho západního novináře, který už v polovině září 1968 psal o tom, že na vlastní oči viděl, jak se česká a slovenská děvčata líbají se sovětskými tankisty.

Jistě, to, co se stalo, nelze zjednodušovat – je to problém až příliš vážný. My jsme ale ve svých vztazích se spojenci dospěli k zásadnímu obratu. (…)

Havel: Až si naši lidé přečtou deklaraci, kterou my dva podepíšeme, tak ji po zásluze ocení. Za ta léta se naučili číst mezi řádky a hned pochopí, že se starými koloniálními vztahy je konec.

Gorbačov: Prosím, abyste nám ve vztahu k Československu nepřipisoval koloniální manýry. Na to nemohu přistoupit. Naše kontakty s Čechoslováky neměly s opravdu koloniálními nikdy nic společného.

Havel: Dobře, zkusím najít jiný výraz.

Gorbačov: To rád slyším – tím spíš, že vy se svým literárním nadáním jste skutečný mistr slova. A pokud jde o tu deklaraci, je dokonce dobré, že je tak krátká. Poslední dobou jsem podepsal řadu hodně dlouhých deklarací, jenže podstata věci přece netkví v obsáhlosti textu, ale v myšlenkách, s nimiž přichází.

Celý text protokolu přináší speciál Příběh svobody, který vyšlo 22. října. Objednejte si jej zde.

Speciál 30 let svobody

Zvláštní vydání o 136 stranách nazvané Příběh svobody obsahuje mimo jiné unikátní, dosud nepublikované protokoly z jednání také Gorbačov–Jakeš (duben 1989) a odkrývá pozadí 17. listopadu.

Jak se během jednoho měsíce stane „nepřátelská osoba“ prezidentem státu, popisuje Daniel Kaiser, autor rozsáhlého životopisu Václava Havla. Jeho článek zachycuje první Havlovy týdny ve funkci prezidenta a vysvětluje, jak v euforii prvních měsíců přecenil své síly. V úvodním textu o událostech podzimu 1989 také popisuje role klíčových aktérů té doby. Věnuje se rovněž infiltraci tajných služeb undergroundem.

Podařilo se středoevropským státům znovu nalézt cestu do Evropy? Evropský kontext domácích událostí zachycuje Martin Weiss. Jiří Peňás připravil rozhovor s historikem Jiřím Sukem, autorem knihy Labyrintem revoluce, nejvýznamnější práce o listopadu 1989. V rozhovoru spolu hovoří o dezinterpretování listopadových událostí.

Speciál přináší i pět scénářů vývoje české společnosti v příštích třiceti letech od Ondřeje Šmigola. S nadsázkou mluví například o ČR koupené Čínou či vítězství sluníčkářů. Reflexi raných 90. let nabízí Ondřej Štindl. Zevrubnou analýzou Mezi slovem a činem / Čeští disidenti ve víru politiky přispěl Alexandr Vondra.

Unikátní fotografie z Československa a zemí sovětského bloku v 70. a 80. letech vybral ze svého archivu fotograf Vladimír Birgus. S těmito snímky koresponduje zamyšlení Petra Holuba Normální člověk za normalizace.

Toto speciální vydání je od dnešního rána na stáncích a v prodejnách. V eshopu lze získat speciál za zvýhodněnou cenu 99 Kč , standardní cena v běžném prodeji je 129 Kč.