Země Evropské unie očkují příliš pomalu. Za současného tempa by nestihly do podzimu proočkovat plánovaných 70 procent dospělé populace, jak si kladla za cíl Evropské komise. Naopak by členské státy neměly „hotovo“ ani na Vánoce, zatímco Velké Británii stačí současná rychlost k tomu, aby proočkovala potřebné procento obyvatelstva už do konce léta, ukazují aktualizovaná data serveru Politico. Kvůli pomalému tempu, nedostatku vakcín a sporům s výrobci očkovacích látek se dostalo vedení EU pod palbu kritiky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale nadále hájí dosavadní unijní postup jako správný, uvedl francouzský deník Le Monde.

Server Politico vycházel z oficiálních dat členských států. Ne všechny země ale vykazují nejaktuálnější čísla, proto je třeba neustále aktualizovanou analýzu s určitou rezervou. Uveřejněné interaktivní tabulky ukazují, jak rychle v současnosti očkují jednotlivé členské státy a zda stíhají plán nastavený Evropskou komisí – proočkovat 70 procent dospělé populace do 22. září 2021. V tuto chvíli to ale vypadá, že by za současného tempa cílový letní termín nestihla ani jedna ze zemí EU.

Je třeba poznamenat, že se rychlost vakcinace nejspíše zvýší společně s většími dodávkami vakcín. Ovšem vzhledem k oznámeným výpadkům dodávek očkovacích látek a sporům mezi výrobci vakcín dojde i tak s největší pravděpodobností k velkým zpožděním a posunům. Do konce léta by měla mít Velká Británie proočkováno 97 procent nastaveného cíle, pakliže si udrží denní průměr podaných dávek (přičemž se počítá se dvěma dávkami na osobu k plné imunitě proti covidu-19). Na „druhém místě“ by byla se současným tempem Malta – ta by ale měla proočkováno pouze 35 procent dospělého obyvatelstva místo cílových 70 procent.

Současné tempo tedy podle serveru Politico, které vychází z denního průměru podaných dávek za sedmidenní rámec, ke splnění nastaveného termínu zcela nestačí. V případě České republiky by bylo na konci léta proočkováno pouhých 14 procent dospělého obyvatelstva. Nejhůře si vede Bulharsko, které by s aktuální rychlostí dosáhlo na 5procentní proočkovanost.

Nevesele vypadá i druhá tabulka. Ta ukazuje, kdy by jednotlivé státy dosáhly na cílových 70 procent proočkovaných dospělých a kolik dávek by musela denně podat, aby stihla termín 22. září. Velká Británie by byla „v suchu“ – podle serveru Politico denně aplikuje 392 361 dávek vakcíny, na cílovou rovinu by proto dosáhla už někdy v srpnu. Oproti tomu „druhá nejrychlejší“ Malta, která denně aplikuje v průměru 1 111 dávek, by proočkovala potřebné procento obyvatelstva až v červenci roku 2022. Aby stihla podzimní termín, musela by své současné tempo více než zdvojnásobit.

Data nevypadají příliš povzbudivě ani pro Českou republiku – ta by měla hotovo až v srpnu 2024. Podle dat serveru se denní průměr ČR točí okolo 9 447 dávek. K tomu, aby Češi dosáhli 70procentní proočkovanosti dospělého obyvatelstva do 22. září, musí svou aktuální rychlost vakcinace zvýšit o pětinásobek – v řeči čísel to dělá 50 921 dávek denně. Ze zkoumaných států jsou už horší jen Belgie, Nizozemí, Chorvatsko, Lotyšsko a Bulharsko. Poslední jmenovaná země by měla hotovo až v prosinci roku 2030.

Evropa začala později, ale bylo to správné rozhodnutí

Nedostatek vakcín a problémy s logistikou drží členské státy v napětí. Některé z nich viní vedení Evropské unie za to, že si nedokázalo pojistit dodávky očkovacích látek pro členské země. Kritika se snesla především na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Server The New York Times o ní napsal, že na papíře by byla ideální vůdčí osobou v době pandemie koronaviru nejen díky svému lékařskému vzdělání, poslední její kroky ale vedly k pomalému startu očkování, kvůli čemuž měly země EU pár týdnů zpoždění za Velkou Británií či USA. Stejně tak jí je vyčítáno vedení „vakcínové války“ a způsob komunikace s britsko-švédským výrobcem AstraZeneca, na jehož očkovacích látkách stojí celé vakcinační strategie.

Jak firmy Pfizer/BioNTech, tak Moderna a AstraZeneca dodají v těchto a následujících týdnech méně vakcín, než bylo původně v plánu, u posledního jmenovaného výrobce jsou vztahy obzvlášť napjaté. Britsko-švédská společnost nakonec v prvním čtvrtletí letošního roku dodá do EU na 40 milionů dávek, původně se ale zavázala k poskytnutí 80 milionů dávek. Avizované zpoždění přiživilo dohady o dodávkách tohoto preparátu do Spojeného království na úkor smluvních závazků s Bruselem.

„Aby bylo jasno, ty vakcíny chceme. AstraZeneca nás upozornila na zpoždění na poslední chvíli, aniž by uvedla přesvědčivé důvody. Nyní je třeba transparentnost,“ upozornila von der Leyenová v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde. „Některé země začaly očkovat chvíli před Evropou (Evropskou unií), to je pravda. Ale uchýlily se k tomu, že schvalovacími procedurami pro nouzové nasazení vakcíny prošly za 24 hodin. Komise a členské státy se shodly, že nebudou dělat kompromisy, pokud jde o požadavek účinnosti a bezpečnosti kladený na schválení vakcín,“ prohlásila von der Leynová v reakci na otázku, v níž Le Monde vyzdvihl rychlost očkování v Británii. „Evropa začala později, ale bylo to správné rozhodnutí,“ zdůraznila šéfka Komise.

Očkovací látku od firmy AstraZeneca schválila EU minulý pátek. Státy unie v současnosti používají preparát od firmy Moderna a vakcínu od společností Pfizer a BioNTech. Podle webu, který monitoruje očkování v EU, se zatím v členských zemích nechalo dohromady očkovat jen asi 8,3 milionu lidí. V Británii přitom podle dat k pondělí dostalo první dávku vakcíny již přes 9,2 milionu lidí.