Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na úterý, si dosud vyžádaly nejméně 49 životů z řad arménských vojáků. Oznámil to podle agentur arménský premiér Nikol Pašinjan. Situace na několika místech hranice s Ázerbájdžánem zůstává krajně napjatá, uvedlo arménské ministerstvo obrany po dřívějších zprávách o klidu zbraní.

O intenzivním ostřelování svého území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci arménské ministerstvo obrany s tím, že protivník využívá také drony, uvedla ruská a arménská média. Ázerbájdžánská strana uvedla, že reagovala na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech. V úterý ráno ázerbájdžánská agentura Trend uvedla, že se obě strany se dohodly na klidu zbraní od 9:00 místního času (7:00 SELČ). Situace na kontaktní linii je relativně stabilní, píše arménský server Armenpress.

Ázerbájdžánská armáda podle arménského webu Armenpress ostřelovala arménské území přinejmenším v okolí měst Goris a Džermuk. Útok podle arménské strany začal v pondělí krátce po půlnoci místního času (22:05 SELČ).

Heavy artillery fire being reported from Azerbaijan towards Armenia. pic.twitter.com/q3uNO4mJHi

— Moshe Schwartz (@YWNReporter) September 12, 2022

Jeden z obyvatel Gorisu portálu news.am sdělil, že zhruba od půl dvanácté večer místního času (21:30 SELČ) bylo ve městě slyšet dělostřelectvo. U Kornidzoru si pak místní všimli dronů, uvádí stejný zdroj.

Reports of clashes between Azerbaijan and Armenia. Azerbaijan has reportedly started intense artillery barrages against targets within Armenia. pic.twitter.com/4bWsO5R5XP

— Global: MilitaryInfo (@Global_Mil_Info) September 12, 2022

Ázerbájdžánská agentura APA uvedla, že podle tamního ministerstva obrany arménské ozbrojené síly použily nejrůznější zbraně, včetně minometů, k útoku na pozice, úkryty a základny ázerbájdžánské armády, což prý vedlo ke ztrátám na životech a poškození vojenské infrastruktury.

Útoky se podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí.

Armenian and Azerbaijani Defense Ministries held briefings

🇦🇿:
- There are losses among the personnel;
- There are losses among the personnel and equipment of the Armenian Armed Forces;
- Nothing was said about cease-fire.

🇦🇲:
- There are dead and wounded among the personnel. pic.twitter.com/ugsu6j9PeD

— NEXTA (@nexta_tv) September 13, 2022

Pašinjan si kvůli eskalaci volal s Putinem a Macronem

Arménský premiér Nikol Pašinjan si kvůli nové eskalaci konfliktu s Ázerbájdžánem telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, informoval je o vývoji, uvedl TASS. Intenzivní přestřelka na hranici s Ázerbájdžánem pokračuje, uvedlo v noci na úterý arménské ministerstvo obrany citované agenturou TASS. Obě strany už ohlásily oběti na životech. K ukončení bojů vyzval americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Arménské ministerstvo obrany ohlásilo mrtvé a raněné, konkrétní počty se teprve upřesňují. Ostřelování zasáhlo i civilní infrastrukturu, cituje z vyjádření ministerstva server news.am. Mluvčí ministerstva oblečený v tričku v zelené vojenské barvě četl sdělení na pozadí státní vlajky a znaku.

Situace je napjatá, palba nepolevuje

Situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici ve 04:00 (2:00 SELČ) je nadále extrémně napjatá a palba nepolevuje, uvedl mluvčí v aktualizovaném prohlášení. „Ázerbájdžánské ozbrojené síly pokračují v používání těžké techniky, bezpilotních letounů a minometů; cílí na pozice arménských ozbrojených sil a osady,“ cituje mluvčího news.am. Útoku čelí oblasti okolo měst Vardenis a Kapan.

„Spojené státy jsou hluboce znepokojeny zprávami o útocích podél arménsko-ázerbájdžánské hranice, včetně údajných úderů na osady a civilní infrastrukturu na území Arménie. Jak jsme již dlouhodobě dávali najevo, tento konflikt nemůže mít vojenské řešení. Naléhavě vyzýváme k okamžitému ukončení jakýchkoli vojenských akcí,“ uvedl Blinkem v prohlášení.

Na vyostření konfliktu na twitteru reagovalo několik francouzských poslanců, dění označili za znepokojivé. „Francie a Evropa musí zabránit další válce,“ napsal francouzský europoslanec François-Xavier Bellamy.

Ázerbájdžánská strana nejprve uvedla, že reagovala na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech.

„Informace šířené v arménských médiích a na sociálních sítích o údajné invazi ázerbájdžánských vojsk na území Arménie jsou absurdní,“ uvedlo později ministerstvo v prohlášení citovaném agenturou TASS.

Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu. Moskva má v oblasti mírové jednotky, konflikty ale nejsou výjimečné. Před měsícem Rusko obě strany opět vyzvalo ke zdrženlivosti poté, co Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic.