Německo v pátek 31. prosince zastavuje provoz tří ze svých posledních šesti jaderných elektráren v zemi. Informuje o tom agentura Reuters. Poslední tři jaderné elektrárny – Isar 2, Emsland a Neckarwestheim II – budou odstaveny do konce roku 2022, čímž Německo definitivně zastaví výrobu energie z jádra.

Konec provozu se týká elektráren Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje.

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Důvodem jsou rizika havárie a také radioaktivní odpad, který provozem nukleárních elektráren vzniká.

Nyní odstavované jaderné elektrárny ale přispívaly k udržitelné ochraně klimatu. „Každý rok vyprodukovala jaderné elektrárna Grohnde okolo 11 miliard kilowatthodin energie bez emisí oxidu uhličitého. Tím ročně ušetřila takřka deset milionů tun oxidu uhličitého a přispěla tak k ochraně klimatu,“ uvádí společnost PreussenElektra, která zařízení v Grohnde provozuje. Podobnou úsporu oxidu uhličitého dosahoval i společností RWE provozovaný blok C elektrárny Gundremmingen.

Jaderná elektrárna Brokdorf, kterou provozuje PreussenElektra, pak za dobu svého 35letého provozu ušetřila přes 380 milionů tun oxidu uhličitého, který by jinak vznikl spalování uhlí a plynu.

Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030.

Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky neutrální. To je stav, kdy emise skleníkových plynů a opatření na jejich neutralizaci jsou v rovnováze.

Transformace energetiky a hospodářství si vyžádá mimořádné investice. Ekonomka a expertka na energetický výzkum a ochranu životního prostředí z německého hospodářského institutu DIW Claudia Kemfertová v rozhovoru se zahraničními novináři řekla, že podle studií je třeba ročně investovat 50 až 80 miliard eur (až dva biliony korun). Ekologické investice chce podpořit i vláda, která do svého podpůrného fondu převedla 60 miliard eur (zhruba 1,5 bilionu korun).