Vláda zřejmě skutečně schválí takzvané rouškovné, tedy několika tisícový příspěvek všem důchodcům jako kompenzaci za koronavirus. Vládní koalice se již pře pouze o jakou částku se bude jednat. Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje příspěvek 6000 korun, který by státní pokladnu přišel na 18 miliard korun, „rozpočtově odpovědnější“ ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluví o 4000 korun, což by daňové poplatníky stálo „pouze“ 12 miliard. Opozice mluví o populismu a uplácení voličů, jelikož jsou to právě senioři, o jejichž hlasy hnutí ANO a ČSSD soupeří. Smysluplné opodstatnění kompenzace postrádají také ekonomové, kteří rovněž upozorňují na blížící se podzimní volby.

O mimořádném příspěvku pro důchodce by mohlo být rozhodnuto do týdne. Novinářům to řekl po pondělním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Chtějí o tom hovořit ještě s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), která sama novinářům řekla, že se kloní k jednorázovému příspěvku 4000 korun, který by státní pokladnu přišel na 12 miliard. Systém penzí skončil v prvním pololetí v deficitu 13,85 miliardy.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v sobotu uvedla, že jednorázový bonus 6000 korun by se mohl vyplatit ještě letos před Vánocemi, později připustila rozfázování do 12 měsíců. O jednorázovém příspěvku pro důchodce minulý týden mluvili také Babiš a Schillerová, návrh měl ale podle každého z nich jiné parametry.

„Dohodli jsme se na tom, že je potřeba to nějakým způsobem zasadit do rozpočtového rámce a přípravy rozpočtu na příští rok. Dnes jsme žádný finální závěr neudělali. Ještě se k tomu vrátíme s ministryní financí Schillerovou, protože ona má také svůj pohled na věc, abychom v horizontu týdne tu věc uzavřeli,“ řekl Hamáček. Příspěvek pro seniory má být podle něj kompenzací za vyšší životní náklady.

Podle Hamáčka není v koalici spor, pouze je potřeba nalézt optimální variantu. Vicepremiér dříve uvedl, že by bylo jednodušší příspěvek z hlediska státního rozpočtu poskytnout ještě letos a jeho výše by se měla pohybovat mezi 5000 a 6000 korunami. Maláčová je otevřená možnosti příspěvek rozdělit do celého roku na 12 pětisetkorunových částek. Podle Schillerové by šestitisícová částka nebyla únosná pro státní rozpočet.

„Budu podporovat nižší částku. Já se jako ministryně financí především musím chovat rozpočtově odpovědně. Podpořím nějaké navýšení v letošním roce, protože jsme si tam určitý fiskální prostor vytvořili,“ řekla dnes Schillerová. Podle propočtu ministerstva financí by příspěvek 6000 korun přišel státní pokladnu na 18 miliard, čtyřtisícový na 12 miliard korun.

Zástupci opozice záměr kritizují jako populistický a rozpočtově nezodpovědný. Než plošně přidat všem, je podle některých z nich vhodnější vylepšit nejnižší důchody. Místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO) v neděli uvedl, že návrh je v rozpočtu „ustojitelný“.

Těžko se hledá ekonomické opodstatnění, říká ekonom

Návrh se nelíbí také ekonomovi Lukáši Kovandovi, podle kterého se jen těžko hledá objektivně smysluplné ekonomické opodstatnění. „Babiš hovoří o tom, že důchodci během vrcholícího šíření koronavirové nákazy prožívali ‚stres‘, takže mají nárok na podobnou kompenzaci jako OSVČ. Jenže v případě OSVČ se jednalo o kompenzaci výpadku příjmů, způsobeném uzavřením podstatné části ekonomiky v rámci boje s nákazou. Důchodcům příjmy nijak kráceny nebyly,“ uvedl Kovanda.

„Ve skutečnosti jde v případě 'rouškovného‘ mnohem spíše než o stres důchodců o jejich voličskou přízeň. Početná a loajální část elektorátu se u volební urny umí odvděčit. Navíc mnozí penzisté opravdu mají pocit, že vláda na jaře třeba právě OSVČ ‚rozdávala až příliš‘ a začínají se bát, že na ně nezbyde, ba že se dokonce jejich životní úroveň zhorší. Vládní strany, tedy hnutí ANO i ČSSD, nechtějí riskovat, že si penzisty rozezlí natolik, že ti u voleb začnou dávat hlas někomu jinému. Proto svorně – a mediálně synchronizovaně – si nyní za peníze daňového poplatníka hodlají přízeň důchodců pojistit, případně koupit zpět. Opatření (ve výši 6000 Kč) má vyjít státní kasu na zhruba 17 miliard korun,“ vysvětlil ekonom.