Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desetitisíce korun méně než muži. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku. Při příležitosti evropského dne nerovného odměňování, který připadá na 3. listopadu, to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96.000 korun za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82.000 korun.

„Rozdíl v odměňování žen a mužů je 22 procent a je druhý nejvyšší v celé Evropské unii. Při přepočítání na peníze u průměrné mzdy, a to je velmi alarmující, u průměrné mzdy činí rozdíl kolem 7000 korun. Ročně je to přes 80.000 korun,“ uvedla Maláčová. Podle ní je spravedlivé odměňování žen a mužů „zásadní ekonomická otázka“.

V soukromém sektoru ženy letos v prvním pololetí podle informačního systému o průměrném výdělku vydělávaly v průměru 27.771 korun. Měly tak o 8183 korun měsíčně méně než muži, tedy o 23 procent. Ve veřejném sektoru průměrný mužský plat činil letos 38.794 korun. Žena měla o 6866 korun méně, tedy o 18 procent. Rozdíly se v posledních letech ještě prohlubují. Ze statistik vyplývá, že výdělky mužů rostou rychleji než výdělky žen. V roce 2004 se průměrný plat mužů a žen ve veřejné sféře lišil o 16 procent.

Podle odborníků na problematiku rovnosti ženy pracují v hůř odměňovaných oborech jako školství či sociální služby a na nižších pozicích, do vedoucích postů se dostávají obtížně. Často ale i na stejných místech mívají méně než jejich kolegové. Studie ukázala, že na růst příjmu má vliv také mateřství a péče o děti. Kvůli několikaleté rodičovské a přerušení práce ženy své mužské kolegy výdělkově už nikdy nedoženou. Sociologové poukazují na to, že ženy mívají nyní vyšší vzdělání než muži. Vysoké školy absolvuje víc žen než mužů.

Podle Maláčové nejúčinnější pro odstraňování nerovností jsou prorodinná opatření. Podstatná je dostatečná nabídka částečných úvazků a školek, dětských skupin či mikrojeslí. „Ženy, které chtějí pracovat, by na to měly mít podmínky,“ uvedla ministryně.

Ministerstvo práce začalo před několika lety s projektem „22% k rovnosti“. Zaměstnavatelům v brzké době nabídne například program Logib, který vznikl ve Švýcarsku. Podnik zadá anonymizované údaje o věku, vzdělání, pozicích a odměnách pracovnic a pracovníků. Získá podrobnou analýzu výdělků, stav podle výsledků může upravit. Chystaná novela zákoníku práce pak obsahuje úpravu sdílených míst. Do pololetí příštího roku má ministerstvo předložit také návrh, který by řešil nižší penze žen. Kvůli nižším výdělkům pobírají v důchodu zhruba o pětinu méně peněz než muži. Víc jim ve stáří hrozí chudoba.

Nerovnost v odměňování je jedním z důvodů, proč ČR na žebříčku rovnosti Světového ekonomického fóra klesá. Loni skončila ze 144 států na 88. příčce. Od roku 2006 se propadla o 35 míst.