Trápení navíc zažívají obyvatelé jižní Moravy, jimž řádění tornáda a bouří zdemolovalo majetek, a ještě jsou v exekuci. Nemají totiž vůbec jisté, že se jim dostane adekvátní podpory, peníze vybrané mezi lidmi v rámci dobročinných sbírek jim teoreticky exekutor může sebrat. A nemají v tom jasno ani zainteresovaní. Přitom z asi 1600 zasažených domácností je dluh vymáhán možná až po několika stovkách.

Osud lidí v exekuci řešil v týdnu jihomoravský hejtman Jan Grolich společně se starosty zasažených obcí a organizátory sbírek. Takoví poškození by podle prezidentky České asociace povinných Denisy Rohanové měli na rok požádat o odklad exekuce. „Podle předběžných údajů žije v obcích zasažených tornádem 430 až 450 lidí v exekuci. My však nemáme přístup do evidence, a tak obcházíme obyvatele poničených domů a ptáme se jich, zda jsou v exekuci. Mnohdy nám to nechtějí říct. A tak jsme se dohodli, že je obejdou starostové, vysvětlí jim, co hrozí, a jak můžeme pomoct,“ uvedla Rohanová.

Jakýkoli dar může podle ní exekutor zabavit, tedy i peníze z humanitárních sbírek. „Využijeme jednoduchý právní nástroj, a to odklad exekuce na dobu jednoho roku. S vyřízením dokumentů pomůžeme. Jakmile lidé žádost podají, až do doby rozhodnutí soudu jim exekutor nemůže nic vzít. Pokud exekutoři či věřitelé nebudou s odklady souhlasit, počítáme, že nám pomůže ministerstvo spravedlnosti apelovat na soudy,“ doplnila.

Její slova ale mírní humanitární organizace Člověk v tísni. Podle Daniela Hůleho číslo odhadující 430 až 450 lidí v exekuci tak vysoké nebude. „V těchto vesnicích jsou zasaženy exekucí dlouhodobě 4 až 4,5 procenta lidí a obecně na Moravě mají lidé exekucí méně, byť jsou větší. Na vesnicích je to číslo ještě menší, většinou jsou to zemědělci,“ řekl deníku Echo24.

Hlavně exekuci přiznat, nabádá hejtman

Podle jihomoravského hejtmana Grolicha je podstatné, aby lidé v exekuci při přijímání finanční pomoci dluženou částku nezapírali. „Pokud exekuci zamlčí, což se bohužel děje, tak právě o ty peníze mohou přijít. Obratem do všech domácností poputují přes obce informační letáky s kontakty a nadace o tom samozřejmě všechny žadatele o podporu informují,“ řekl Grolich.

Exekuční komora má za to, že zákon na takové situace pamatuje, je však třeba, aby lidé podali žádost o odklad nebo přerušení exekuce. „Navíc pokud jde například o výplatu pojistného na úhradu vzniklých škod, takové plnění postihnout exekutor ani nemůže. Podobné to bude i u ostatních forem pomoci, ať už finanční nebo materiální. Exekutorské komora ČR je přesvědčena, že tato mimořádná situace bude v rozhodování soudních exekutorů řádně zohledněna,“ stojí ve vyjádření na jejím webu. V podobném duchu vydala komora i doporučení pro soudní exekutory.

Jestli bude ohledně peněz z darů stačit doporučení, ale Hůle pochybuje. „Děláme si na to právní rozbor. Jednou věcí je, co doporučí exekutorská komora a druhá věc, jak se zachová konkrétní exekutor, ten se může chovat různorodě. Je velká pravděpodobnost, že některý z nich se nebude chovat tak benevolentně, jak doporučí komora,“ míní.

Redakce proto oslovila exekutorskou komoru s žádostí o dovysvětlení, i ona však věc ještě konzultuje s právníky.

Z veřejných sbírek mohou například lidé s demoličním výměrem na dům v tornádem zasažené části jižní Moravy získat 250 000 korun od Českého červeného kříže (ČČK). Částky od 50 000 do 300 000 korun rozděluje postiženým domácnostem v první vlně Diecézní charita Brno. Organizace Člověk v tísni odhaduje, že tornádo silně zasáhlo asi 1600 domácností na Břeclavsku a Hodonínsku. Statici zatím určili k demolici více než 180 domů. A to už ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová couvla a zrušila ustanovení, podle kterého se mají dary z veřejných sbírek odečítat ze státní dotace pro zasažené.

Exekuční řád prošel novelou

Vloni bylo v ČR zahájeno 407 694 nových exekucí, což znamená meziroční pokles o více než 18 procent. Jde o nejmenší počet nově zahájených exekucí minimálně za posledních 11 let. Pokud jde peněžní jistoty těch v exekuci, nezabavitelná částka jednotlivce se letos vypočítá jako tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu pak jako třetina nezabavitelné částky jednotlivce.

Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí bude moci začít v roce 2023. Rozhodla o tom zrovna ve středu sněmovna. Hlasy 162 ze 169 přítomných poslanců schválila novelu exekučního řádu se senátními úpravami. Částečně se omezí zabavování movitých věcí, změní se navíc pořadí splácení dluhu. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Například povinná záloha věřitele při zahájení exekuce na její náklady ani místní příslušnost exekutorů navzdory snahám části zákonodárců zavedena nebude.