Ministerstvo financí letos čeká propad ekonomiky o 5,6 procenta
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ministerstvo financí ve zveřejněné prognóze očekává letos kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Příští rok by ale měla podle úřadu česká ekonomika vykázat růst o 3,1 procenta. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Loni ekonomika stoupla podle dat Českého statistického úřadu z konce března o 2,5 procenta.
Při přípravě novely zákona o státním rozpočtu na konci března MF počítalo letos s poklesem ekonomiky o 5,1 procenta. Sněmovna schválila zvýšení schodku rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun 24. března. V prognóze na počátku února, před propuknutím pandemie, MF očekávalo letos růst hrubého domácího produktu o dvě procenta.
„K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by však měla být i spotřeba domácností. Od druhé poloviny roku by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,1 procenta,“ uvedlo MF.
Ministerstvo v odhadech počítá zatím s tím, že se epidemii koronaviru podaří během druhého čtvrtletí zvládnout. V takovém případě by měla česká ekonomika v prvním a druhém čtvrtletí vykázat mezičtvrtletní propad. V prvním čtvrtletí podle odhadu ekonomika mezičtvrtletně klesne o 2,2 procenta a meziročně o 0,5 procenta.
Odhad inflace MF v nové prognóze pro letošní rok zvýšilo a pro příští rok snížilo. Inflaci letos nově čeká 3,2 procenta a příští rok 1,6 procenta. „Riziko ve směru vyšší inflace spatřujeme v cenách potravin, rizikem ve směru nižší inflace je cena zemního plynu. V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory,“ uvádí materiál.
Zároveň úřad počítá letos i příští rok s růstem nezaměstnanosti. „V souvislosti s pandemií koronaviru a propadem ekonomiky bude poptávka po práci výrazně slabší. Proti výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti by měl působit extrémně vysoký počet volných pracovních míst a též značný počet zaměstnaných cizinců, kteří zřejmě budou propouštěni přednostně,“ uvedlo MF.
Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo zhoršilo. Nově očekává letos průměrný kurz 26,50 Kč/EUR, příští rok pak 26,20 Kč/EUR. Loni byl průměrný kurz 25,70 koruny za euro. V předchozí prognóze očekávalo kurz pod 25,50 Kč za euro.
Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Přesná čísla ale zatím nezveřejnila. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již dříve uvedl, že pokles ekonomického výkonu by mohl být kolem pěti, ale i více procent.
Rovněž ekonomové letos předpokládají pokles ekonomiky. Zásadní nejistotou je ale podle nich délka trvání karanténních opatření. Odhady ekonomů tak počítají s propadem ekonomiky od zhruba čtyř do deseti procent. Na počátku roku, před koronavirovou pandemií, se většina ekonomů shodovala, že česká ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta.
Veřejné finance letos skončí ve schodku 4,1 procenta hrubého domácího produktu, odhaduje v dnes zveřejněné makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Celkový veřejný dluh by pak měl stoupnout na 35,2 procenta HDP. Důvodem je očekávaný propad daňových příjmů, nárůst výdajů rozpočtu kvůli zmírnění dopadů šíření koronaviru a s tím spojený vyšší schodek státního rozpočtu, uvedl úřad. Sněmovna 24. března schválila zvýšení schodku rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.
Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh na 30,8 procenta HDP. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP. V prognóze z února MF letos počítalo s vyrovnanými veřejnými financemi.
„V roce 2020 bude hospodaření sektoru vládních institucí velkou měrou ovlivněno pandemií koronaviru. Hluboký propad ekonomické aktivity totiž s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů,“ uvedlo MF.