V posledních letech se objevuje řada pozoruhodných architektonických počinů v malých městech. Po bok zázračné Litomyšle se postupně postavily Líbeznice nebo Dolní Břežany. Za pozornost však stojí také vývoj Úsilné u Českých Budějovic či Trojanovic v Beskydech. Za těmito zázraky stojí schopní starostové, dobré zastupitelstvo a pozornost místních obyvatel.

Ostatně v rámci České ceny za architekturu 2017 se ocenění v kategorii Výjimečný počin dostalo právě starostům města Litomyšl – Miroslavu Brýdlovi, Janu Janečkovi, Michalu Kortyšovi a Radomilu Kašparovi. Tito starostové stáli v čele města po roce 1989 a díky jejich soustavné práci došlo ke vzniku mimořádného fenoménu města Litomyšl, kde se daří koncepčnímu uvažování o městě i dobré architektuře. Mimořádná je rovněž jejich schopnost spolu komunikovat i poté, co odešli z funkce starosty, takže změna starosty neznamená změnu v přístupu k rozvoji města, ale v započaté práci lze pokračovat.

V Dolních Břežanech se zázraky dějí pod vedením starosty Věslava Michalika. Na moderní náměstí navazují velkorysé parky, regenerací prošla historická náves a zemědělský brownfield. Obec má novou mateřskou i základní školu a výjimečná sportovní hala je třešničkou na dortu. Břežanská škola díky ní získala nové prostory pro výuku tělocviku, halu ale využívají také místní sportovní kluby a ve večerních hodinách slouží rekreačním sportovcům z řad veřejnosti. Velkorysý interiér haly zároveň umožní její využití pro pořádání kulturních a společenských akcí. Sportovní plocha má velikost 45 x 25 metrů, kapacita tribuny je 250 diváků.

„Budova stojí na hraně zastavěného území v těžišti velké rozvojové plochy. Atraktivní architektonický koncept – prostorový objekt ve tvaru rotačního elipsoidu – reaguje na současné požadavky i neznámou budoucnost. Realizace a provoz haly mohou být impulzem a inspirací pro další růst obce, proto má vazba na okolí a veřejný prostor stejný význam jako přirozené napojení na základní školu,“ vysvětlují architekti ze studia Sporadical, jež tvoří Aleš Kubalík, Josef Kocián, Jakub Našinec a Veronika Sávová.

Hladký kovový povrch stavby zrcadlí okolí, a maskuje tak její skutečné rozměry. Působí mnohem menší, než ve skutečnosti je. Díky zapuštění stavby do terénu vzniklo před halou široké schodiště, jež vymezuje hranici veřejného prostoru a tvoří přirozený amfiteátr. Příkladná obec i stavba připomínající vesmírný koráb jsou dobrým cílem jarního výletu.