Ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem o pět miliard korun povede podle Podnikatelských odborů vládou schválené zrušení karenční doby. Od 1. července budou totiž zaměstnanci dostávat nemocenskou již od prvního dne nemoci. Náklady podle odborů zaplatí hlavně zaměstnavatelé, protože stát proplácí dávky ze státního systému nemocenského pojištění až od 15. dne, prvních čtrnáct dnů poskytuje náhrady výdělku v nemoci zaměstnavatel.

„Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů podnikatelům a živnostníkům slibovala, že současně se zrušením karenční doby budou zavedeny elektronické neschopenky, aby nedocházelo ke zneužívání a růstu nemocnosti. Vláda slib nesplnila, nové e-neschopenky, díky nimž budou mít zaměstnavatelé lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců, se spustí až od ledna příštího roku,“ uvádějí v dnešním prohlášení Podnikatelské odbory. Navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu zaměstnavatelům obrovské dopady zrušení karenční doby podle jejich názoru nedorovná.

„Považuji za absurdní a neobhajitelné, aby stát vybíral peníze na nemocenskou zaměstnanců a podnikatelé ji pak platili ze svého. To už není „opatření“, to je drzost a vydírání,“ konstatuje předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

„Nás zaměstnavatele bude stát placení prvních tří dnů nemocenské našich zaměstnanců nejméně 8 miliard Kč navíc, oproti dosavadním nákladům, a stát nám milostivě „sleví 3 miliardy?“ upozorňuje Bábek na růst nákladů firem v odhadované výši pěti miliard korun.

„Malým a středním podnikům a živnostníkům, kteří mají zaměstnance, to samozřejmě vadí a jsou to pro ně zbytečně vyhozené peníze,“ dodává.

Čtěte také: Od dneška dostanou lidé mzdu i za první tři dny nemoci

Karenční doba se v Česku ruší po deseti letech. Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění. Upravuje to od 1. července novela zákoníku práce. Zatímco odbory zrušení karence vítají, Hospodářská komora a další zaměstnavatelé ho kritizují.

Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení, prosazovali to hlavně sociální demokraté. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.

Podle Hospodářské komory snížení odvodů nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.

Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.

E-neschopenky budou až od ledna

Zaměstnavatelé podmiňovali svůj souhlas se zrušením karenční doby tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky. Obávali se růstu nemocnosti a zneužívání a díky elektronickému systému chtěli získat lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti zaměstnanců. Příslib, že se e-neschopenky spustí při zrušení karence, zaměstnavatelé nejdřív od členů vlády dostali. První půlrok bude ale bez nových e-neschopenek, které se spustí až od ledna.

Na dopady karenční doby se zaměřila studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Srovnávala údaje z let 2006 až 2010. Podle zjištění ubylo nemocných zaměstnanců i dní, kdy lidé kvůli nemoci chyběli v práci. Výsledky mohla ale ovlivnit hospodářská krize, kdy pracovníci z obavy ze ztráty zaměstnání nemuseli na nemocenskou chodit.

Počet dnů na nemocenské nejvíc klesl u lidí s nízkými výdělky, na chování zaměstnanců s nejvyššími platy nemělo zavedení karence vliv. Čím byla práce rutinnější s pevnými pravidly, tím byl pokles nemocnosti po zavedení karence větší. Naopak lidé s pružnějším zaměstnáním měli menší motivaci chodit na nemocenskou a „větší motivaci k přecházení nemocí“, uvádí studie.

Proti zrušení karenční doby se stavěly pravicové opoziční strany. Problém s obnovením náhrad měla zpočátku i řada poslanců vládního hnutí ANO. Podporu měl návrh u Pirátů. Senát novelu odmítl. Sněmovna pak jeho veto přehlasovala.