Československo se stalo třetím státem, který vyslal svého kosmonauta do vesmíru. Po mocnostech Spojených států a Sovětského svazu se stal Vladimír Remek sedmaosmdesátým člověkem, který se dostal na oběžnou dráhu kolem země. Let československého občana dodnes vyvolává otázky, proč byl vybrán zrovna Remek. Odborníci poukazují na úzkou spolupráci s tehdejším programem Interkosmos, veřejnost v té době viděla skutečnost v manifetaci československo-sovětského přátelství.

Příběh vojenského pilota Vladimíra Remka začíná ve druhé polovině sedmdesátých let, kdy se před lékaře dostavilo na prohlídky na osmdesát pilotů. Kromě Remka byli vybráni i Oldřich Pelčák, Michal Vondroušek a Ladislav Klíma. Ten se později stal šéfem českého letectva. Pelčák s Remkem poté podstoupili několikaměsíční tvrdý výcvik ve Hvězdném Městečku, kde se na případný let do vesmíru připravovaly i dvojice z Polska a NDR.

Rok poté přidělili Pelčákovi Nikolaje Ruavišnikova a Remkovi plukovníka Alexeje Gubareva. Proč se nakonec Sověti rozhodli pro druhou dvojici, není dodnes jasné. V testech byly obě dvojice na podobných výsledcích. Pro Remka mohl hrál fakt, že jeho otcem byl generál na ministerstviu národní obrany. Navíc byl jako jeho syn letcem a dokonce velel stíhací bombardovací letecké divizi, či později působil jako velitel letectva. 

Komunisté plánovali start rakety Sojuz 28 na symbolický den 25. února, tedy výročí Vítězného února. Kvůli technickým problémům se musel start odložit. Dvojice kosmonautů se tak na svou misi vydala 2. března 1978. Po svém startu zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut 6, kde Remek s Gubarevem strávili osm dní. 

Remek se ve vesmíru zabýval řadou výzkumů. Ihned po vylodění na Saljutu spustil biologický experiment Chlorella. Poté zkoušel krystalizaci látek ve stavu beztíže. Předpokládalo se, že v nízké gravitaci bude možné vyrábět speciální materiály a léky bez příměsi nežádoucích látek. Znamenalo by to, že by neměly vedlejší nepříznivé účinky. Oba kosmounauti také zkoušeli lékařské přístroje jako byly oxymetr či katatermometr. 

Na Zem se vrátil Remek s Gubarevem 10. března. Před ním se do kosmu podívalo na třiačtyřicet sovětských kosmonautů a stejný počet amerických astronautů. 

Remek po svém vesmírném letu zůstal v Československé lidové armádě, kde byl vedoucím pracovníkem ve Výzkumném ústavu letectva. Z armády odešel v hodnosti plukovníka v červnu 1995. Poté působil jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Rusku a byl také generálním ředitelem společného podniku CZ-Turbo-Gaz.

Jediný československý kosmonaut byl od roku 1967 do 1990 členem KSČ a angažoval se ve Svazu československo-sovětského přátelství. V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu a svůj mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman jmenoval velvyslancem v Rusku. Minulý rok ve funkci skončil a odešel do důchodu.