Premiér Andrej Babiš podal ke slovenskému nejvyššímu soudu dovolání proti pravomocnému rozhodnutí bratislavského krajského soudu, který v obnoveném procesu letos v lednu zamítl jeho žalobu, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB evidován jako její agent neoprávněně. S odvoláním na vyjádření advokátní kanceláře Agner & partners, která Babiše ve sporu se slovenským Ústavem paměti národa zastupuje, o tom ve středu informovala slovenská média.

Bratislavský krajský soud zamítl Babišovi žalobu v souladu s loňským verdiktem slovenského ústavního soudu, který mu případ vrátil k opětovnému projednání kromě jiného z důvodu, že žalovanou stranou ve sporu neměl být Ústav paměti národa (ÚPN). Verdikt ústavního soudu znamenal průlom v praxi slovenských soudů, které ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě ÚPN.

Podle Babišových právníků má nejvyšší slovenský soud odlišný názor než ústavní soud na to, zda ve zmiňovaných případech může být ÚPN žalovanou stranou. „Nejvyšší soud ve své dlouholeté praxi stanovil, že žaloby na ochranu osobnosti před neoprávněnou evidencí ve svazcích bývalé Státní bezpečnosti mají směřovat proti ÚPN,“ uvedla kancelář Agner & partners.

Babiš po lednovém verdiktu bratislavského soudu ohlásil podání nové žaloby, a to na slovenské ministerstvo vnitra nebo na stát. Slovenský ústavní soud ve svém verdiktu neuvedl, kdo by měl být žalovanou stranou.

Nejvyšší soud se případem Babišovy evidence u StB jednou již zabýval. V roce 2015 podal dovolání ÚPN, který se tímto způsobem snažil zvrátit původní verdikt bratislavského okresního a krajského soudu, které nejprve daly Babišovi za pravdu. Nejvyšší soud dovolání ÚPN odmítl. I tento verdikt nejvyššího soudu svým loňským rozhodnutím zrušil ústavní soud, na který se obrátil ÚPN.

Slovenský ústavní soud, jehož rozhodnutím byly obecné soudy v případu vázány, své rozhodnutí opřel také o konstatování, že slovenské soudy rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB nezproštěných mlčenlivosti. Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové v původním líčení. Za chybný rovněž označil postup nejvyššího soudu, jenž během posuzování dovolání ÚPN vyžádal a následně získal od slovenského ministra vnitra dodatečný souhlas se zbavením mlčenlivosti svědků.