Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí schválil novou doktrínu zahraniční politiky, která se hlásí k obraně takzvaného ruského světa. Konzervativní ideologové tento pojem používají mimo jiné ke zdůvodnění intervencí, jejichž deklarovaným cílem je chránit ruskojazyčné obyvatelstvo v zahraničí, uvedla agentura Reuters.

Jednatřicetistránkový koncept „humanitární politiky“, který byl zveřejněn více než šest měsíců od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvádí, že Rusko by mělo „chránit, zabezpečovat a rozvíjet tradice a ideály ruského světa“.

Dokument je prezentován jako strategie pro šíření měkké – tedy nevojenské – síly. Zakotvuje však myšlenky spojené s ruskou politikou a náboženstvím, které někteří zastánci tvrdé linie využívají k ospravedlnění okupace částí Ukrajiny a podpory proruských separatistů na východě země.

„Ruská federace poskytuje podporu svým krajanům žijícím v zahraničí při naplňování jejich práv, zajišťuje ochranu jejich zájmů a zachování jejich ruské kulturní identity,“ uvádí se v nově přijaté doktríně. Vazby s krajany v zahraničí podle ní umožňují Rusku „posílit na mezinárodní scéně jeho obraz demokratické země usilující o vytvoření multipolárního světa“.

Putin již řadu let hovoří o podle něj tragickém osudu přibližně 25 milionů etnických Rusů, kteří se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ocitli mimo Rusko v nově vzniklých nezávislých státech. Samotný rozpad SSSR označuje za geopolitickou katastrofu.

Podle nové politiky by Rusko mělo posílit spolupráci se slovanskými zeměmi, Čínou, Indií a státy Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky. Moskva by podle ní měla dále prohlubovat vztahy s Abcházií a Jižní Osetií – dvěma gruzínskými regiony, které Moskva po válce s Gruzií v roce 2008 uznala za nezávislé – a také se dvěma separatistickými republikami na východě Ukrajiny, samozvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou.