Oddlužení zůstává pro část nejchudších lidí nadále nedostupné. Rozhodli o tom poslanci, kteří podpořili sněmovní návrh změn oddlužovacího zákona. Na stole měli také variantu z horní komory parlamentu, jež byla k dlužníkům vstřícnější. Proti se však posavilo hnutí ANO spolu s ODS a komunisty. Hlasování o dvou návrzích navíc rozdělilo vládní strany. Sociální demokraté totiž více podporovali senátní návrh. To překvapilo i šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, podle kterého si na jednotný postup podali s ČSSD ruce. Hnutí ANO však hlasovalo proti svému programu, se kterým se dostalo do sněmovny.

Poslanci tak drtivě schválil sněmovní novelu oddlužovacího zákona ve dvou verzích. První varianta počítá s tím, že lidé splatí věřitelům za tři roky aspoň šedesát procent dluhů. Druhá varianta předpokládá, že dlužník uhradí za pět let nejméně třicet procent z dlužné částky. O jeho oddlužení by po této době rozhodl soud, který by musel posoudit, že se dlužník o splacení závazků snažil. Ve druhé variantě by dlužník také musel odvádět měsíčně nejméně dva tisíce korun, které se rozdělí mezi insolvenčního správce a věřitele.

Tento požadavek chtěl zrušit Senát, podle kterého by na oddlužení nedosáhli ti nejchudší. To kritizovali i odborníci, kteří senátní návrh podporovali i v Poslanecké sněmovně, kde uspořádali v minulém týdnu seminář k oddlužení. „To je problém pro ty nejchudší, kteří nemají až tak vysoký dluh. Oni by na třicet procent dosáhli, ale nedosáhnou na splátku dvou tisíc měsíčně. Týká se to například patnácti procent chudých seniorů. Lze to řešit úpravou odměn insolvenčnímu správci,“ řekl pro Echo24 Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Proti senátnímu návrhu se kromě hnutí ANO postavila i ODS. Ta argumentuje ochranou věřitele. „Podle senátní verze by dlužník mohl platit jen insolvenčnímu správci a věřitel by nedostal nic, to považujeme za nepřijatelné,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Insolvenční zákon by měl a musí být pro dlužníky motivující, ale nepleťme si jej prosím se sociální službou,“ uvedla poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková. Podle ní je senátní návrh pouze „kšeftem pro insolvenční správce a fackou pro všechny věřitele“.

ANO hlasovalo proti programu

Sněmovní návrh z dílny poslanců ANO Patrika Nachera a Taťány Malé navíc rozdělil koalici. Hnutí Andreje Babiše přirozeně prosazovalo návrh svých poslanců. Sociální demokraté však prosazovali senátní verzi. „Zaznamenali jsme stanovisko našeho koaličního partnera, že podpoří senátní verzi. My se domníváme, že dluhy by se měly alespoň částečně platit,“ řekl novinářům šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Dodal, že si se sociálními demokraty na společný postup podali ruce.

Hnutí ANO však prosazením návrhu Patrika Nachera hlasovalo proti svému programu. „Každý musí platit svoje dluhy. Ale není spravedlivé odsoudit někoho k doživotní chudobě a skrývání před exekutory jen proto, že se mu dluhy vymkly z rukou. Z dluhové pasti musí existovat cesta ven. Proto rozšíříme možnost oddlužení na každého, kdo má poctivý úmysl svou situaci řešit,“ uvádí program hnutí ANO z roku 2017.

„U hnutí ANO mě překvapilo, že hlasovalo jednoznačně v rozporu se svým volebním programem. V něm mají napsáno, že umožní oddlužení všem, kdo mají poctivý úmysl,“ upozorňuje Daniel Hůle, podle kterého Nacherův návrh oddlužení všem nepřináší. Nutno dodat, že pro senátní verzi hlasovala jediná poslankyně hnutí ANO Eva Fialová.

Věřitelé tak mohou být spokojení se schválenou novelou. „Z pohledu věřitelů vnímáme jako nejzásadnější, že nebyla přijata tzv. nulová varianta, která by dlužníkům automaticky odpouštěla dluhy bez ohledu na jejich snahu a výši splacené částky. Za daleko vhodnější považujeme schválené řešení, kdy dlužník na jednu stranu již nebude muset při vstupu do oddlužení prokazovat, že v horizontu pěti let zvládne splatit třicet procent dluhu, díky čemuž na oddlužení dosáhne větší množství osob, na druhou stranu však od nich stále požaduje alespoň určité minimální plnění, a především pak maximální úsilí splácet,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Hůle nicméně varuje, že třicetiprocentní splacení dluhu a následné přezkoumání soudy může být problematické. „Politici hlavně hazardují se soudní soustavou, protože soudní přezkum bude muset nastat, pokud do toho půjde významná část předlužených lidí. U soudu tak může být za pět let okolo sta až dvou set tisíc případů. To si vážně nedovedu představit,“ řekl pro Echo24 Daniel Hůle z Člověka v tísni.