Ukrajinské prezidentské volby

Velká neznámá. O směřování Ukrajiny rozhodnou dnešní volby

Ukrajinské prezidentské volby
Velká neznámá. O směřování Ukrajiny rozhodnou dnešní volby

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Velká neznámá – to je asi to, co čeká Ukrajinu, pokud se předvolební průzkumy nemýlí a v neděli ve druhém kole prezidentských voleb zvítězí oblíbený bavič a nováček v politice Volodymyr Zelenskyj. „Předpovědět lze jen nepředvídatelnost,“ řekl analytik Oleksandr Suško, označující favorita za „antisystémového kandidáta“, vybraného společností rozhněvanou jak na nynější vládu, tak na stávající opozici.

Jedenačtyřicetiletý herec vyhrál první kolo na konci března s 30 procenty hlasů, zatímco stávající třiapadesátiletý šéf státu Petro Porošenko získal přibližně 16 procent. Nejnovější průzkumy naznačují, že Porošenko stahuje náskok Zelenského, který však nadále jasně vede. Podle agentury Rejting z voličů, kteří jsou odhodláni hlasovat, 58 procent chce podpořit Zelenského, 22 procent Porošenka a pětina se ještě nerozhodla. Mezi rozhodnutými poměr sil činí 73 ku 27 procentům.

Jiný průzkum, kyjevského mezinárodního institutu sociologie, uvádí poměr 51 ku 27 procentům, mezi rozhodnutými voliči 65 ku 35 procentům, a to opět ve vyzyvatelův prospěch.

„Náskok má docela veliký. Před prvním kolem panovala větší nejistota, ale průzkumy se trefily,“ míní o Zelenského vyhlídkách Suško, který v Kyjevě řídí nadaci, financovanou americkým finančníkem Georgem Sorosem.

„Zelenskyj se snaží přesvědčit, že už vyhrál, ale zatím nikdo neprohrál. Porošenko neskládá zbraně, ale snaží se využít poslední dny a má ještě šanci,“ naopak řekl politolog Jevhen Mahda, odbývající předvolební průzkumy jako součást „informační války“.

Porošenko, který nadělal jmění v cukrovinkách jako „čokoládový král“, vyhrál před pěti lety hned v prvém kole. Při obhajobě mandátu se musí potýkat nejen se „zděděnou“ ztrátou území v podobě ruské anexe Krymu z roku 2014 a ovládnutí části Donbasu proruskými separatisty, ale i únavou veřejnosti z nekončícího konfliktu s 13.000 mrtvými i utahováním opasků, jakkoli vláda vykazuje v posledních letech povzbudivá makroekonomická čísla. Ale v tisku lze najít i údaje, že od března 2014 základní potraviny podražily na dvoj- i trojnásobek. Většinu příjmů tak Ukrajinci vynakládají na potraviny, služby a daně a mnozí odcházejí za prací do zahraničí.

Ránu Porošenkovi zasadil i čtvrteční verdikt prvostupňového soudu, že zestátnění největší ukrajinské banky PrivatBank oligarchy Ihora Kolomojského – za jehož „loutku“ prezident označuje svého rivala Zelenského – před třemi lety bylo nezákonné.

Hodně Ukrajinců tvrdí, že vše ještě může zvrátit „nátlak úřadů“ v prezidentův prospěch, Suško to ale odmítá jako pouhé řeči. To podle něj dokázaly již výsledky prvého kola. Na zfalšování voleb by se musely podílet tisíce lidí, ale „kdo by riskoval vězení, když se ví, kdo vyhrává“, poznamenal.

Jinou otázkou však pro analytika je, jak si Zelenskyj, který si prezidenta zahrál zatím jen v oblíbeném televizním seriálu, poradí s touto rolí v reálné politice. Vůbec není jasné, zda a jak si vytvoří efektivní tým, který by mu kompenzoval chybějící znalosti a schopnosti. Jakkoli se kandidát vyhýbá slibům, voliči budou čekat změny k lepšímu, přestože na obzoru však budou spíše ty opačné.

Navíc na Ukrajině s jejím prezidentsko-parlamentním systémem na hlavě státu nezávisí vláda, která vzniká na základě parlamentních voleb. Ještě ani není známo datum inaugurace nového prezidenta a sám Zelenskyj v interview listu RBK-Ukrajina zapochyboval, zda stihne rozpustit parlament a vypsat předčasné volby.

Poslance mají Ukrajinci volit na konci října – a šest měsíců před řádnými volbami podle ústavy nelze parlament rozpustit.

Teď je Zelenskyj na vrcholu popularity, ale nikdo netuší, co bude za šest měsíců, upozorňuje i politolog Jevhen Mahda. „Je jasné, že prezidentské volby ovlivní i ty parlamentní, ale ty ještě nelze předvídat,“ poznamenal.

Penzistky ve vchodu jednoho domu u kyjevského „Václaváku“, třídy Chreščatyk, mají jasno. „Nežijeme, ale přežíváme. Peníze pomalu nestačí ani na nájem, na nic nemáme a kdo onemocní, upadne do dluhů,“ lamentují nad poměry v zemi, kterou tíží i zakořeněná korupce. Zatímco v Rusku důchodci před volbami obvykle doufají, „aby jen nebylo hůř“, tady zní, že takto to dál nejde a chce to změnu.

,