Vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení, uvedl dnes prezident Miloš Zeman. Podrobněji zatím současnou krizi na rusko-ukrajinské hranici nekomentoval. Dříve vyjádřil přesvědčení, že Rusko nebude riskovat ozbrojený konflikt se sousední zemí. Podobně jako Zeman se vyjádřil i jeho předchůdce ve funkci Václav Klaus.

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení,“ uvedl Zeman v prohlášení, které dnes dopoledne zveřejnil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Na rozdíl od jiných českých vládních i opozičních politiků i ostatních evropských státníků chování Ruska neodsoudil ani neoznačil za porušení mezinárodního práva.

Rozhodnutí o uznání obou republik Klaus považuje za překvapivé a riskantní, bude mít podle něho vážné důsledky nejen pro Ukrajinu. Rusko tím porušilo minské dohody, uvedl Klaus v prohlášení svého institutu.

"Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení," uvedl Zeman v prohlášení, které dnes dopoledne zveřejnil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Na rozdíl od jiných českých vládních i opozičních politiků i ostatních evropských státníků chování Ruska neodsoudil ani neoznačil za porušení mezinárodního práva.

Prohlášení prezidenta republiky

Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) February 22, 2022

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se vyostřilo, když Moskva jednostranně uznala jako samostatné republiky dva separatistické regiony v Donbasu a poslala tam své vojáky. Spojené státy a jejich evropští spojenci jsou za to připraveni vyhlásit nové sankce proti Rusku.

"Toto rozhodnutí Ruska považujeme za překvapivé a riskantní. Rusko tímto krokem na sebe vzalo roli toho, kdo porušil minské dohody, i když to byla zejména Ukrajina, kdo znění těchto dohod nectil po celých sedm let od jejich podpisu," uvedl Klaus a jeho institut. Krok Ruska si vykládá jako "výraz frustrace" z dlouhodobého odmítání Západu jednat o jeho bezpečnostních zárukách. "Rusové se uznáním donbaských regionů a následným vysláním ruských vojenských sil na linie dotyku s Ukrajinou rozhodli riskovat hrozbu tvrdých sankcí ze strany Západu a celou situaci tím zřejmě vzdálili od nalezení smírného řešení. Je to důsledek přesvědčení Ruska, že tímto činem už asi nemůže nic ztratit," napsal Klaus.

Označil za smutné, že všechny strany ukrajinského konfliktu nechaly dojít situaci tak daleko. Přijatelné řešení podle něj mohla nalézt pouze diplomacie a trpělivé vyjednávání. "To již po včerejším (pondělním) ruském jednostranném tahu bude zřejmě obtížné," poznamenal.

Česká diplomacie i představitelé české vlády včetně premiéra Petra Fialy (ODS) už v pondělí večer a dnes znovu odsoudili rozhodnutí Ruska uznat oblasti ovládaných proruskými separatisty. Stejně jako spojenci Česka v EU či NATO považují chování Kremlu za akt agrese a porušení mezinárodního práva.

Prezident Zeman minulý týden řekl, že nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině. Informace o ruské invazi označil v rozhovoru pro Mladou frontu DNES za další blamáž amerických tajných služeb. Vyjádřil přesvědčení, že Rusům by válka přinesla víc škody v podobě sankcí než užitku v tom, že vyšlou Kyjevu vojenské varování.

"Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku," řekl tehdy Zeman. Nevyloučil to, že situace může vyústit v lokální konflikt na hranicích samozvaných republik v Donbasu.

Kritici prezidentovi vyčítají, že v zahraniční politice hájí spíše ruské než české zájmy, což Hrad odmítá.