Pro vyšší příspěvky členských zemí do rozpočtu Evropské unie po roce 2020 se před začátkem summitu 27 států v Bruselu vyslovil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Státníci, včetně českého premiéra Andreje Babiše, absolvují první orientační diskusi o dlouhodobém rozpočtu společenství po roce 2020. Podle litevské prezidentky Dalie Grybauskaitéové je rozhodnutí o velikosti rozpočtu a tedy i příspěvků členských zemí především otázkou politické vůle.

„Myslím, že pokud chceme mít nové politiky a nemůžeme redukovat ty staré, tak země budou muset platit víc,“ podotkl Juncker při příchodu na summit. Právě jeho Evropská komise chce počátkem května, také na základě dnešní premiérské a prezidentské debaty, představit první návrh podoby unijních financí pro roky 2021 až 2027.

Britský odchod z unie na jaře 2019 bude znamenat každoroční propad příjmů rozpočtu možná až o 13 miliard eur (325 miliard Kč), který – jak už dříve upozornil komisař pro rozpočet Günther Oettinger – nepůjde „zalepit“ jen úsporami.

Unie chce přitom udržet či co nejméně snižovat tradiční výdaje jako je společná zemědělská politika či strukturální fondy. Navíc se hodlá soustředit i na „nové výzvy“, tedy řešení migrační problematiky, na lepší ochranu vnější hranice či společnou obrannou politiku.

Babiš: Česká republika si chce o čerpání fondů rozhodovat sama

Babiš po příchodu na summit novinářům řekl, že Česká republika si chce sama rozhodovat o čerpání z kohezních fondů unie. Souhlasí s tím, že na počátku musí být stanoveny podmínky čerpání, ale poté by využívání fondů mělo být věcí Prahy. „O to více, že těch peněz bude stále méně a ten rozdíl mezi příjmem a výdajem nebude zase až tak veliký,“ uvedl s odkazem na výpadky britských příspěvků. Prohlásil také, že s podmíněním peněz z unijních fondů stavem právního státu nemá problém, za který naopak považuje migraci a kvóty.

Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že s ohledem na nové výzvy, jako jsou obrana, migrace, bezpečnost a boj proti terorismu, bude tlak na podobu kohezních fondů. Podla Fica je ale nutné udržet peníze na to, co je úspěšné, což jsou právě kohezní fondy, které pomáhají odstraňovat nerovnosti mezi starými a novými členskými státy.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová zdůraznila, že rozhodnutí o velikosti budoucího víceletého rozpočtu bude politickou záležitostí. „Je třeba rozhodnout, zda zvýšit příspěvky a najít nové zdroje, nebo omezit některé starší programy,“ myslí si. Babiš k možnému navýšení rozpočtu řekl, že je o tom možné se bavit, na zvýšení rozpočtu je připraven i Fico.

Čistí plátci, tedy země, které do rozpočtu EU odvedou více, než z něj mohou vyčerpat, ale zvýšení rozpočtu odmítají. Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby možnému zvýšení odvodů do rozpočtu zabránil. Podobný názor zastává i jeho dánský protějšek Lars Lökke Rasmussen. „Vycházíme z toho, že musíme udržet rozpočet do jednoho procenta hrubého národního produktu,“ řekl Rasmussen.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz požaduje v budoucím unijním rozpočtu výdajové škrty. „Chceme silnou Evropskou unii a zároveň chceme Evropskou unii, která je šetrná a která se snaží zeštíhlit tam, kde je to možné,“ řekl šéf rakouské vlády s tím, že si nepřeje neustále zvyšovat břímě na čisté plátce. „Čistí plátci již nyní mají velmi vysoké příspěvky,“ dodal.