Svět čeká na to, že Německo bude schopné konat, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová (CDU). Chce proto, aby nadcházející rozhovory o vládě se sociální demokracií (SPD) byly rychlé. Žádné konkrétní termíny ale na pondělní tiskové konferenci v Berlíně neuvedla a znovu se vyslovila proti variantě menšinové vlády CDU/CSU.

Jednání o vládě mezi CDU/CSU a SPD, která ho dlouho odmítala, začne tuto středu. Sociální demokraté pak v pátek rozhodnou o tom, jestli zahájí takzvané sondovací rozhovory. Merkelová chce, aby se rozhovory vedly především s ohledem na to, co potřebuje Německo, a jaký druh Německa potřebuje Evropa.

Premiérka připustila, že její uskupení a sociální demokraty dělí názor na některé otázky, zároveň ale vidí řadu bodů, na kterých se shodnou, včetně podpory rodin, ulehčení lidem s nízkými a středními příjmy nebo nutnosti pokročit v digitalizaci.

Naopak jedním z témat, kde se projevují rozdíly, je migrace. Merkelová v pondělí vyjádřila přesvědčení, že právě pocit voličů, že stát ještě migraci nedokáže dostatečně regulovat, přispěl k propadu CDU/CSU v zářijových parlamentních volbách. Zmínila se i o tehdejším nejednotném postoji obou těchto stran k tématu. O to důležitější je podle ní, že se nyní obě strany shodují na sadě opatření, která chtějí prosadit.

Předsedkyně křesťanských demokratů v pondělí také řekla, že se chce koncentrovat na vytvoření stabilní vlády. Menšinový kabinet by podle ní takovým nebyl.

Právě stabilní vláda – a tedy pokračování dosavadní velké koalice – je podle Merkelové nejlepším základem pro prohloubení spolupráce s Francií. Kancléřka v pondělí podpořila návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby obě země do roku 2025 měly společnou daňovou politiku pro firmy. Je i pro aktualizaci vzájemné Elysejské smlouvy. Vyslovila se zároveň pro posílení Evropy, mimo jiné v oblasti společné zahraniční politiky.

Merkelová se v pondělí vrátila k páteční propalestinské demonstraci, při níž v Berlíně hořelo několik izraelských vlajek, což tvrdě odsoudila. „Stavíme se proti všem formám antisemitismu a xenofobie,“ podotkla. Ani rozdílné názory na status Jeruzaléma podle ní takové chování neospravedlňují.

Demonstrace souvisela s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. Evropská unie i další země světa za hlavní město Izraele považují Tel Aviv. Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu považují i Palestinci.