Francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě střední Evropy pokračuje ve své kampani mířené proti nacionalistům. V komentáři k současné návštěvě hlavy Francie v České republice a na Slovensku to píše list Le Figaro. Macron se na své cestě prezentuje jako zastánce evropské myšlenky a boje proti populismu, soudí komentátor listu.

Prezident podle něj zvyšuje hlas, protože si je vědom, že v této části Evropy populismus dobývá terén. „Kdo v roce 2014 vyhrál evropské volby ve Francii? Národní fronta. Kdo byl ve druhém kole prezidentských voleb? Národní fronta,“ cituje list Macronovy výroky pronesené v Bratislavě s odkazem na krajně pravicové uskupení Marine Le Penové.

V diskusi v Primaciálním paláci v Bratislavě pak Macron odsuzoval „egoismus demagogů“, kteří se zaměřují na Evropu a vlastnímu národu nevysvětlí, jak chtějí bez spolupráce „sedmadvacítky“ řešit imigraci, záležitosti životního prostředí nebo obrany. Slova maďarského premiéra Viktora Orbána, který EU přirovnává k bývalému SSSR, označil za šílená a nepřijatelná.

V komentáři irského listu The Irish Times je Macronova cesta do Prahy a Bratislavy interpretována jako Macronův pokus vymanit obě země z vlivu nacionalisty Orbána. Zdroj z Elysejského paláce podle komentátorky několikrát zdůraznil, že Spojenectví Česka a Slovenska s Maďarskem a Polskem „není nevyhnutelné“. „Je na Francii, Německu nebo jiných zemích z takzvaného Západu, aby ukázaly, že jsou zde, že jsou schopny vést dialog, že nikým nepohrdají a že tyto země nezanedbávají,“ píše komentátorka s odkazem na zdroje z Elysejského paláce.

Tyto zdroje odmítají obvinění, že Macronovy špatné vztahy s Orbánem vyvolávají v Evropě konfrontaci ve smyslu Východ-Západ. Prezident se prý ale nevzdá názoru, že se Evropa dělí na jeho tábor pokrokářů a tábor nacionalistických populistů vedených Orbánem. Z polarizování Evropy ho viní doma zejména konzervativní Republikáni a centristické hnutí MoDem.

Zatímco v poslední době bylo Česko z hlediska návštěv západních politiků spíše v izolaci, k oslavám stého výročí založení republiky se jich do Prahy vydalo hned několik. Kromě Emmanuela Macrona se do Prahy na krátkou návštěvu zastavila i německá kancléřka Angela Merkelová či předseda lucemburské vlády Xavier Bettel.

Česko má populistického prezidenta, ale není jako Polsko a Maďarsko

Česká republika má sice vášnivě populistického prezidenta, přesto není možné na tuto zemi nahlížet stejně jako na Maďarsko nebo Polsko. Napsal to německý list Süddeutsche Zeitung. Země Visegrádu – tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko – totiž nejsou jednolitou skupinou. „Často jsou tyto čtyři země vnímány už jen jako jeden blok. To má ale se skutečností jen málo společného,“ míní Süddeutsche Zeitung.

„Prezident Miloš Zeman je sice také vášnivý populista a vládnoucí miliardář Andrej Babiš v nejlepším případě Evropan z pragmatických důvodů, přesto je vláda v Praze daleko vzdálená národnostním tónům Viktora Orbána v Maďarsku nebo zápalu Poláka Jaroslawa Kaczyńského, s nímž ničí nezávislou justici,“ konstatuje nejčtenější německý seriózní deník. Světlé momenty jsou podle něj při pohledu na východ vzácné.

List rovněž vyjadřuje přesvědčení, že by Německo mělo brát vážně i menší země ve střední a východní Evropě, nejen Polsko.

„V Evropě všichni hledí na Německo. Je načase, aby se Němci někdy podívali zpět,“ míní deník, podle něhož je dobře, že Prahu v pátek alespoň krátce u příležitosti 100. výročí založení Československa navštívila německá kancléřka Angela Merkelová.