Zaměstnanci v potížích, OSVČ bez prostředků

Je to volný pád, říkají lidé z podniků

Zaměstnanci v potížích, OSVČ bez prostředků
Je to volný pád, říkají lidé z podniků

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Koronaviru jsme se slavně zbavili, postupně se otevírají hranice i společenský a hospodářský život. Máme to za sebou, může si říci ten, kdo poslouchal optimistická prohlášení ministrů během pátku. Bylo by to však předčasné, uvědomí si záhy při pohledu na ekonomickou krajinu. Nelze utéci před zjištěním, že současný stav i důvěra v budoucnost jsou nejen v Česku mimořádně špatné, dokonce horší než na dně krize roku 2009. Další zkouška po koronaviru SARS-CoV-2 se jmenuje recese.

Při popisu ekonomických poměrů se nabízí metafora člověka, kterého po dvou měsících pustili z nemocnice. Cítí ulehčení že se uzdravil, přesto ho po návratu domů čeká další šok. Spadla část střechy, utekl manžel či manželka, ve schránce dopisy od vymahačů dluhů. Takoví lidé musí mít pocit, že skutečné potíže teprve začínají.

„Stav domácnosti“ na konci krize popsal pro německou, tedy nejdůležitější ekonomiku v Evropě mnichovský ústav Ifo, známý svými přesnými prognózami. Jeho index obchodního klimatu se vyptává manažerů především průmyslových podniků, jak hodnotí současnou situaci a jaké mají vyhlídky. Při hodnotě 100 bodů jde všechno ve svých kolejích, nic není či nebude lepší ani horší. Tento základní index dosahoval v únoru 96 bodů a naznačoval zpomalení ekonomiky. V březnu se propadl pod 86 bodů a v dubnu už byl pod úrovní 75 bodů. Vyhlídky přitom byly podle mínění manažerů horší než současný stav. „Nikdy se index nepropadl tak drasticky, koronavirová krize udeřila na Německo s plnou zuřivostí,“ hodnotí předseda ústavu Clemens Fuest poměry a užívá obraty jako „extrémní pesimismus“ nebo „poptávka se zhroutila“.

Šok podnikatelů se přenesl na výzkumníky, protože index Ifo měl dosud nejnižší hodnotu 79,9 bodu v březnu 2009. Zatím nejrychleji, o 10,1 bodu za tři měsíce, se propadl během podzimu 2008, za dva jarní měsíce 2020 však index spadl dvakrát tak hluboko.

V Česku nabízí zhruba stejný obraz podnikatelský index Českého statistického úřadu (ČSÚ) s jediným rozdílem. Němci podléhali depresi už v březnu, v Česku zajistil explozi pesimismu samotný duben. Ovšem i u nás teď platí, že nálada je rekordně hluboko pod bodem mrazu, ještě níže než byla v dosud nejhorším měsíci, tedy v únoru 2009.

Zásoby potravin dále rostou

O něco méně temný obraz nabízí ČSÚ, pokud jde o náladu spotřebitelů. V dubnu se také zřítila volným pádem, ovšem pořád zůstala nad úrovní prvních měsíců roku 2009 nebo celého roku 2012. Samozřejmě příběh ještě nekončí, přesto právě zkušenosti běžných občanů ukazují, že zážitek podnikatelského armagedonu nemusí sdílet každý, protože ho přebijí obvyklé starosti, na které je nutné bezprostředně reagovat. Analýzy České spořitelny a společnosti PAQ Research ukázaly, že většina lidí zatím reagovat dokáže.

Lidé začali šetřit. Ukazuje to informace České spořitelny, že karetní transakce v obchodech poklesly víc než o pětinu, i když před karanténou rostly meziročním tempem o sedm procent. Část nákupů mohly pokrýt platby prostřednictvím trvalých příkazů, přesto lze podle experta spořitelny Davida Navrátila odhadnout, že spotřeba poklesla o 10-15 procent. Dokonce v nejhorším období roku 2009 to byla jen dvě procenta. Úspory se ovšem netýkaly potravin, protože lidé shromažďují zásoby. Začali s tím už první týden v březnu, kdy nákupy vyrostly o třetinu, o dva týdny později po vyhlášení karantény utratili dokonce o dvě třetiny navíc. „Pokud byste čekali, že po těchto růstech budou lidé spotřebovávat to, co mají v lednicích a ve spížích, tak byste se spletli. Během karantény totiž výdaje za jídlo jsou nadále o necelou polovinu vyšší než v roce 2019,“ popisuje chování spotřebitelů v nejistých dobách Navrátil. Růst obratu víc než o třetinu zaznamenaly ještě lékárny. Naopak ještě víc než restauracím spadly transakce obchodům s oblečením a vybavením domácností.

Zaměstnanci v potížích, OSVČ bez prostředků

Prozatím snesitelnou situaci prožívala během karantény většina zaměstnanců, protože o práci přišla podle výzkumu PAQ Research jen tři procenta z nich. Úplnou ztrátu výdělku ovšem zaznamenala čtvrtina živnostníků. Přesto už je na šikmé ploše třetina zaměstnanců, kterým se zkrátil úvazek nebo mzda, případně museli nastoupit na dovolenou. Jenom polovina z nich pracuje čtyřicet či více hodin týdně. Jinými slovy, potíže má přes 1,8 milionu zaměstnanců, ovšem 150 tisíc živnostníků je úplně bez prostředků, pokud nepřijde pomoc od státu. Krize už více či méně citelně zasáhla nejméně třetinu z těch, kdo jsou aktivní.

Ztráty zaměstnání se dnes lidé bojí stejně jako hned po vyhlášení karantény, „velmi silné“ nebo „poměrně silné“ obavy mají podle očekávání zvláště slabší sociální vrstvy, tedy 33 procent pracovníků bez maturity, stejný podíl těch, kdo jsou už dnes na hranici chudoby, a 31 procent samoživitelek. To jsou vedle OSVČ nejvíc ohrožené skupiny. Závěr je srozumitelný. Těžko očekávat v nejbližší době růst spotřeby a maloobchodního obratu, když se skoro čtvrtina zaměstnanců bojí, že o práci přijde a skoro polovina očekává, že se sníží příjmy. Výrazně omezit nákupy také v budoucna plánuje třetina domácností, ovšem tento údaj zároveň slibuje, že se po odeznění koronavirového šoku poměry zlepší. Při vyhlášení karantény v polovině března počítalo s omezením nákupů 40 procent Čechů.

Optimistické sdělení skrývá i metafora o lidech, kteří se musí potýkat se zanedbanou domácností po návratu z nemocnice. Ve špitále se báli o své zdraví, jinak však neměli žádné starosti, protože se o vše postaral nemocniční personál. Nakonec ani nesměli nic dělat. Venku je čekala katastrofa, zároveň však návrat k aktivnímu životu, ve kterém mohli spolehnout na své síly. Pochopitelně, pokud je to nesloží.

25. dubna 2020