Poradní sbor německého ministerstva hospodářství navrhl v budoucnu zvýšit důchodový věk na 68 let. Vládní konzervativní unie CDU/CSU a také sociální demokraté (SPD) takovou úpravu odmítají, nesouhlasí s ní ani ministr hospodářství Peter Altmaier. Německo nyní prochází reformou, kdy se důchodový věk postupně do roku 2029 zvyšuje z 65 na 67 let.

Ani toto postupné zvyšování věku pro důchod nezabrání problémům, míní poradní sbor ministerstva hospodářství. Tento panel, jehož doporučení jsou pro ministerstvo nezávazná, uvádí, že od roku 2025 hrozí výrazné problémy s financováním penzí. Jako východisko vidí takzvané dynamické svázání důchodového věku s očekávaným věkem dožití. Podle prognóz by tak v roce 2042 měl vzniknout nárok na plný důchod až v 68 letech.

Podle údajů statistického úřadu se u dětí narozených v roce 2020 uvádí jako očekávaný věk dožití 78,9 roku v případě mužů a u žen 83,6 roku. „Pokud naděje na dožití bude klesat, může se snížit i důchodový věk,“ uvádí poradní sbor.

Proti úpravě důchodového věku se dnes ohradil ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU), který zdůraznil, že vládní dohoda nadále počítá s 67 lety. „Tak by to mělo zůstat a to je již roky můj názor,“ napsal na twitteru. Poznamenal, že poradní sbor je nezávislý panel odborníků, jejichž rady nejsou závazné. V reakci na kritiku diskutujících Altmaier znovu dodal, že zvýšení důchodového věku není jeho návrh.

Doporučení odborníků odmítli i ostatní politici. Šéf poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobrindt uvedl, že něco takového konzervativní unie odmítá. Kancléřský kandidát sociálních demokratů Olaf Scholz prognózu expertů označil za špatně spočítanou a nesociální. Kritikou nešetřili ani Zelení, postkomunistická Levice nebo odboráři.

V Česku je nyní věková hranice pro odchod do důchodu zastropovaná na 65 letech.