Vládnoucí strany hnutí ANO a sociální demokracie se každý rok předhánějí, kdo seniorům nabídne vyšší penzi. Výsledek je pak ministry prezentován jako jejich úspěch. V posledních letech se sice důchody zvyšovaly o zhruba 900 korun každým rokem, přesto však v porovnání za vlády Miroslava Kalouska berou reálně méně. Tehdy totiž dostávali senioři 42 a někdy až 44 procent průměrného platu. V současné době však tato výše činí 39,8 procenta.

Předseda vlády Andrej Babiš se často obrací na někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska a obviňuje ho z bývalého působení ve vládě. To sice utichlo v době, kdy Kalousek ohlásil odchod z Poslanecké sněmovny. Přesto pro Babiše zůstává exministr financí z Topolánkovy a Nečasovy vlády osobou, se kterou se často poměřuje.

V jedné kategorii však Babiš nestačí. Jeho vláda totiž neustále tvrdí, že senioři jsou pro ní největší prioritou. Hnutí ANO spolu se sociální demokracií v posledních třech letech k zákonné valorizaci vždy přidali další peníze, aby v průměru měli důchodci o 900 korun více každý rok. Výjimkou mohl být loňský rok, kde však k valorizaci stát plošně rozdal každému seniorovi 5 tisíc korun jako tzv. rouškovné.

V současné době ale činí průměrný důchod 15 336 korun. Poslední čísla Českého statistického úřadu ukazují, že průměrná hrubá mzda činí k poslednímu kvartálu loňského roku 38 525. Rozdíl tak činí necelých 40 procent, což na Kalouskových 42 až 44 procent průměrné mzdy nestačí.

Ministryně financí Alena Schillerová spolu s ministryní práce Janou Maláčovou plánují, že zákonná valorizace na příští roku bude okolo částky 450 až 500 korun. To by však stačilo na 41,1 procenta průměrné mzdy. Aby důchod dosáhl aspoň 42 procent, musela by vláda k částce přidat dalších více jak 300 korun na každého seniora.

Kromě Andreje Babiše se ke Kalouskovi vyjadřují i sociální demokraté. Známý je například projev ministryně práce a sociálních věcí, která na sjezdu sociální demokracie vysvětlovala, proč musí vláda neustále přidávat 900 korun každý rok. „A víte proč? Protože když se podíváme na poměr našeho průměrného důchodu k průměrné mzdě, tak je to dnes osmatřicet procent. Víte, že i za Kalouska měli naši senioři více? A proto si myslím, že jako sociální demokracie těch devět set průměrného navýšení musíme prosadit,“ řekla na sjezdu v roce 2019 ČSSD Maláčová.

Důvodem, proč byla tehdejší průměrná penze k průměrné mzdě vysoká, je hospodářská krize. V ní totiž důchody rostly a mzdy se naopak snižovaly. Výše důchodů se totiž vypočítává nejčastěji podle výše inflace nebo spotřebního koše. V roce 2013 byl průměrný důchod 10 970 korun a průměrná mzda 24 534 korun. Od té doby procento průměrného důchodu k průměrné mzdě neustále klesalo.

Systém je neudržitelný

Podle expertů je současný důchodový systém bez potřebných reforem neudržitelný. Problémy by mohly nastat zhruba za patnáct let. „V současné době veřejné finance nemají nějaký významnější problém, ten se začne objevovat až někdy po roce 2030, kdy se začne dostávat důchodový systém do deficitu v souvislosti se silnými ročníky 70. let a jejich odchody do důchodu,“ řekl dříve člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Změnit by se to dalo v případě, že by proběhla „nějaká ne úplně kosmetická úprava důchodového systému“. Politici podle Pavla musí najít takový systém, který zabrání obrovským deficitům. Zároveň musí také zajistit, aby byl dostatečně sociálně citlivý a neuvrhl důchodce do existenčních problémů. V opačném případě by výdaje na důchody mohly být ročně o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy. V poměru k dnešním cenám by tak schodek mohl činit ročně až 200 miliard korun.