NATO začalo ke svým pravidelným jednáním využívat novou budovu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Severoatlantická aliance začala ke svým pravidelným jednáním využívat novou budovu. Do moderního komplexu se zatím přestěhovala asi polovina ze 4000 lidí, kteří v alianční centrále pracují. Areál stojí nedaleko, prakticky přes ulici, od dosavadních už po dlouhá desetiletí používaných prostor.
Dnešní jednání Severoatlantické rady na úrovni velvyslanců ale nebylo úplně první větší akcí, která se v novém komplexu stavěném už od roku 2010 uskutečnila. V budově se totiž už loni uskutečnil summit NATO, první pro amerického prezidenta Donalda Trumpa i jeho francouzského kolegu Emmanuela Macrona.
Se stávajícím velitelstvím z roku 1967 se na konci dubna rozloučil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg při jednání ministrů zahraničí členských zemí. Prostory dosavadní centrály přestávaly NATO stačit. Počet členských zemí se z původních 15 rozrostl na 29. V komplexu si zřídila svá vyslanectví velká skupina partnerských států.
Nová budova, která má při pohledu shora symbolizovat sepjaté a propletené prsty, nabízí nejsilnější vojenské alianci světa více než 250 000 metrů čtverečních prostor.
Do nich by se mělo tento rok postupně nastěhovat – a začalo se už 18. března – okolo 1500 zaměstnanců národních delegací, asi 1700 pracovníků vojenského i civilního aparátu NATO a přibližně 650 lidí z nejrůznějších aliančních agentur. Počítá se také s tím, že budovu denně navštíví okolo 500 hostů. Přestěhováno už je také přibližně pět desítek civilních i vojenských pracovníků české stálé delegace při NATO.
Stěhování se má završit do poloviny července, a to před letošním summitem aliance, který se právě v nové centrále uskuteční.
Nový komplex, jehož hlavním architektem byl Portugalec Jo Palma a londýnská kancelář SOM, přišel na více než miliardu eur (přes 25 miliard Kč). Je vybaven nejen moderními komunikačními sítěmi, ale třeba také zařízením na zachytávání dešťové vody, která je následně využívána k čištění a na toaletách. Geotermální topení má snižovat spotřebu energie při vytápění v zimě i chlazení v teplých měsících.
jd rv