Pracovní síla v Česku podražila, měsíčně vyjde na 38 257 korun
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pracovní síla v Česku předloni podražila. Náklady firem na jednoho zaměstnance v roce 2016 stouply o 3,6 procenta na 38 257 korun měsíčně. Zůstávají nadále podobně nízké jako třeba na Slovensku, oproti Německu jsou třetinové. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu. Roční náklady práce na jednoho zaměstnance v Česku dosáhly 459 089 korun, hodinové činily 263,67 Kč.
Náklady práce v Česku rostou trvale. Jejich nárůst mezi lety 2009 až 2012 byl meziročně okolo dvou procent, v roce 2013 téměř stagnovaly. V roce 2014 byl nárůst 2,7 procenta a v letech 2015 a 2016 meziroční nárůst překročil tři procenta, píšou statistici v časopise Statistika&My.
V loňském roce náklady práce podle hlavního ekonoma ING Bank v ČR Jakuba Seidlera dále rostly, což souviselo především s rychlejší dynamikou mezd. Ty za celý minulý rok stouply o téměř sedm procent. „V letošním roce by měla dynamika mezd být stále silná, což souvisí s přehřátým trhem práce. Náklady práce tak porostou i letos,“ uvedl Seidler.
Téměř dvě třetiny nákladů práce připadají na mzdy a platy, čtvrtinu nákladů obstarává zákonné pojistné. Další součástí jsou náhrady mzdy, z nichž většinu tvoří náhrady na dovolenou, a dále benefity třeba v podobě příspěvků na stravenky nebo užívání služebních vozů k soukromým účelům. Do nákladů se počítají i personální náklady, které zahrnují třeba školení zaměstnanců či pořízení pracovního oblečení.
Nejsilnější položka mzdy a platy kopíruje vývoj celkových nákladů, v roce 2016 stouply také o 3,6 procenta. Polovinu složky tvoří tarifní mzdy, zhruba desetina připadá na pravidelné odměny a prémie. Náhrady mezd předloni dosáhly 2889 korun za měsíc, největší podíl (85 procent) má náhrada za dovolenou. Sociální požitky v posledních letech buď klesaly, anebo stagnovaly. V roce 2009 byla výše benefitů na zaměstnance měsíčně 472 Kč, předloni už jen 406 korun. Personální náklady do roku 2013 klesaly, pak ale začaly růst, což souviselo s náborem zaměstnanců.
Nejvyšší náklady práce na jednoho zaměstnance měly firmy podnikající v peněžnictví a pojišťovnictví, představují téměř 70 000 korun měsíčně. Na druhém místě byly s malým odstupem informační a komunikační technologie s 68 483 Kč. Na opačném konci žebříčku je s třetinovými náklady odvětví ubytování a pohostinství, kde měsíční náklady na jednoho zaměstnance činí 21 073 korun. Náklady práce přitom v tomto odvětví vykázaly za posledních osm let druhý nejrychlejší nárůst, a to téměř o čtvrtinu. Předstihlo je jen zemědělství s růstem o 27,95 procenta.
V rámci krajů jsou nejvyšší náklady práce v hlavním městě, kde přesahují měsíčně 45 000 korun. Ve všech ostatních krajích jsou pod 40.000 korunami, nejblíže k Praze je Středočeský kraj s 38 594 korunami. Nejnižší náklady na zaměstnance mají firmy v Karlovarském kraji, kde je měsíčně přijdou na 32 387 Kč.
V rámci Evropské unie Česko nadále patří k zemím s levnou pracovní silou. Hodinové náklady práce v roce 2016 v Česku dosáhly podle čísel Eurostatu 10,2 eura (275 korun), zatímco v sousedním Německu to bylo 33 eur (891 korun). Nejdražší pracovní sílu mají ve Skandinávii. V Dánsku je to 42 eur nákladů na hodinu práce a v Norsku, které ale není součástí EU, je to dokonce 50 eur. Na opačném konci žebříčku je Bulharsko a Rumunsko s hodinovými náklady 4,4 eura, respektive 5,5 eura.