Pracovní síla v Česku podražila, měsíčně vyjde na 38 257 korun

Pracovní síla v Česku podražila, měsíčně vyjde na 38 257 korun

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pracovní síla v Česku předloni podražila. Náklady firem na jednoho zaměstnance v roce 2016 stouply o 3,6 procenta na 38 257 korun měsíčně. Zůstávají nadále podobně nízké jako třeba na Slovensku, oproti Německu jsou třetinové. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu. Roční náklady práce na jednoho zaměstnance v Česku dosáhly 459 089 korun, hodinové činily 263,67 Kč.

Náklady práce v Česku rostou trvale. Jejich nárůst mezi lety 2009 až 2012 byl meziročně okolo dvou procent, v roce 2013 téměř stagnovaly. V roce 2014 byl nárůst 2,7 procenta a v letech 2015 a 2016 meziroční nárůst překročil tři procenta, píšou statistici v časopise Statistika&My.

V loňském roce náklady práce podle hlavního ekonoma ING Bank v ČR Jakuba Seidlera dále rostly, což souviselo především s rychlejší dynamikou mezd. Ty za celý minulý rok stouply o téměř sedm procent. „V letošním roce by měla dynamika mezd být stále silná, což souvisí s přehřátým trhem práce. Náklady práce tak porostou i letos,“ uvedl Seidler.

Téměř dvě třetiny nákladů práce připadají na mzdy a platy, čtvrtinu nákladů obstarává zákonné pojistné. Další součástí jsou náhrady mzdy, z nichž většinu tvoří náhrady na dovolenou, a dále benefity třeba v podobě příspěvků na stravenky nebo užívání služebních vozů k soukromým účelům. Do nákladů se počítají i personální náklady, které zahrnují třeba školení zaměstnanců či pořízení pracovního oblečení.

Nejsilnější položka mzdy a platy kopíruje vývoj celkových nákladů, v roce 2016 stouply také o 3,6 procenta. Polovinu složky tvoří tarifní mzdy, zhruba desetina připadá na pravidelné odměny a prémie. Náhrady mezd předloni dosáhly 2889 korun za měsíc, největší podíl (85 procent) má náhrada za dovolenou. Sociální požitky v posledních letech buď klesaly, anebo stagnovaly. V roce 2009 byla výše benefitů na zaměstnance měsíčně 472 Kč, předloni už jen 406 korun. Personální náklady do roku 2013 klesaly, pak ale začaly růst, což souviselo s náborem zaměstnanců.

Nejvyšší náklady práce na jednoho zaměstnance měly firmy podnikající v peněžnictví a pojišťovnictví, představují téměř 70 000 korun měsíčně. Na druhém místě byly s malým odstupem informační a komunikační technologie s 68 483 Kč. Na opačném konci žebříčku je s třetinovými náklady odvětví ubytování a pohostinství, kde měsíční náklady na jednoho zaměstnance činí 21 073 korun. Náklady práce přitom v tomto odvětví vykázaly za posledních osm let druhý nejrychlejší nárůst, a to téměř o čtvrtinu. Předstihlo je jen zemědělství s růstem o 27,95 procenta.

V rámci krajů jsou nejvyšší náklady práce v hlavním městě, kde přesahují měsíčně 45 000 korun. Ve všech ostatních krajích jsou pod 40.000 korunami, nejblíže k Praze je Středočeský kraj s 38 594 korunami. Nejnižší náklady na zaměstnance mají firmy v Karlovarském kraji, kde je měsíčně přijdou na 32 387 Kč.

V rámci Evropské unie Česko nadále patří k zemím s levnou pracovní silou. Hodinové náklady práce v roce 2016 v Česku dosáhly podle čísel Eurostatu 10,2 eura (275 korun), zatímco v sousedním Německu to bylo 33 eur (891 korun). Nejdražší pracovní sílu mají ve Skandinávii. V Dánsku je to 42 eur nákladů na hodinu práce a v Norsku, které ale není součástí EU, je to dokonce 50 eur. Na opačném konci žebříčku je Bulharsko a Rumunsko s hodinovými náklady 4,4 eura, respektive 5,5 eura.

,

26. ledna 2018