Rakouský prezident Alexander Van der Bellen ve čtvrtek pověřil sestavením přechodné vlády dosavadní šéfku ústavního soudu Brigitte Bierleinovou. Vládu tak v Rakousku poprvé povede žena. Devětašedesátiletá kancléřka má s kabinetem odborníků vést zemi do vzniku nové politické vlády, která vzejde z předčasných voleb plánovaných na září. Prezident zdůraznil, že se na Bierleinové dohodl s představiteli parlamentních stran.

Prezident Van der Bellen dnes řekl, že se s Bierleinovou shoduje v tom, že ministři přechodné vlády by měli být převážně státní úředníci. Van der Bellen zatím představil pouze jméno šéfky vlády a dalších dvou jejích členů. Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner. Ministrem zahraničí se má stát diplomat a mimo jiné bývalý mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Schallenberg. Seznam ostatních ministrů by měl být oznámen později.

Bierleinová stála v čele ústavního soudu od loňského roku, předtím byla dlouhá léta jeho místopředsedkyní. Právnička, která se těší všeobecnému respektu, by měla vést vládu pravděpodobně jen do ustavení nové vlády, která vzejde z předčasných voleb. Žádný kancléř v dějinách poválečné republiky nestál v Rakousku čele vlády kratší dobu. Dalším prvenstvím Bierleinové je, že je prvním nestraníkem na postu rakouského kancléře. Nikdy nebyla členkou žádné strany.

Prezident Bierleinovou označil za "uvážlivou, prozíravou a kompetentní" ženu. Během nejbližších dní má navrhnout jména dalších členů vlády. Prezident poznamenal, že hledal někoho s rozsáhlými znalostmi, od něhož může očekávat řádné zacházení s ústavou.

Také v politických stranách převládá s výběrem kancléřky spokojenost. Například předchozí kancléř a předseda lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz ji označil za "mimořádně kompetentní, zkušenou a bezúhonnou osobnost".

Bierleinová se vzdala svého postu předsedkyně ústavního soudu. Prozatímně ho povede její zástupce Christoph Grabenwarter.

V Rakousku se před necelými dvěma týdny rozpadla vládní koalice lidovců a Svobodných. Lidovecký kancléř Kurz chtěl zemi dovést k předčasným volbám s kabinetem, v němž ministry ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) nahradili odborníci, ale parlament kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zatím vládu řídí lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger.

Vládní krizi v Rakousku spustilo zveřejnění tajně natočeného videa, na němž tehdejší šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.

Rakousko mělo od 2. světové války dosud 14 kancléřů, pokud se mezi ně nepočítá Löger. Sedm z nich byli socioální demokraté (SPÖ) a sedm lidovců (ÖVP). Nejdéle v úřadu vydržel Bruno Kreisky (SPÖ), totiž 4781 dní v letech 1970-1983. Kurz byl kancléřem 525 dní, což je nejméně ze všech.