Íránský prezident Hasan Rúhání dnes oznámil, že se jeho země rozhodla zastavit plnění „některých závazků“ plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015. Stalo se tak rok poté, co od dohody odstoupily Spojené státy.

Rúhání v projevu k národu přenášeném íránskou státní televizí sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu dohoda zavazovala. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody.

Prezident Íránu také dnes poslal dopisy s tímto sdělením do Británie, Číny, Francie, Německa a Ruska, tedy do států, které se dohody stále drží. Krok Teheránu se nějakou dobu očekával a v úterý o něm už předem informovala íránská média.

Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington na základě odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, které ochromily íránskou ekonomiku.

„Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit,“ prohlásil dnes Rúhání v projevu přenášeném v íránské státní televizi. Pokud zbývající pětice zemí zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, dodal Rúhání.

Spojené státy na oznámení Teheránu zatím nereagovaly. Už v neděli ale Bílý dům s poukazem na „novou íránskou hrozbu“ uvedl, že vyšle do Perského zálivu letadlovou loď a letku bombardérů.

Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 300 kilogramů nízko obohaceného uranu. V minulosti měl Teherán této látky 10.000 kilogramů, připomněla agentura AP.

Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta. Takovýto uran je možné použít jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se používá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.