Předseda vlády Andrej Babiš nechce nic ponechat náhodě a už v květnu plánuje, kolik přidá důchodcům. Stihnout to chce před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Jeho hnutí ANO v posledních průzkumech padají volební preference, a proto se snaží zmobilizovat své příznivce, kteří jsou z části z nejstarších obyvatel. Premiér ale návrhem na zvýšení průměrného důchodu nad 16 tisíc korun odmítá naléhání Národní rozpočtové rady. Ta totiž uvedla, že stav veřejných financí potřebuje plán na konsolidaci a před skokovým navyšováním varovala.

Debatu nad zvyšováním důchodů otevřela ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní panuje s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) shoda, že zákonná valorizace bude činit okolo 450 korun na příští rok. Podle Maláčové se ale jedná o nízkou částku, protože v posledních letech dostávali penzisté přidáno v průměru o 900 korun. Pokud by se ponechala jen zákonná valorizace, tak by průměrná penze činila 15 800 korun.

To by stačilo na slib vlády Andreje Babiše, která při svém nástupu slibovala, že důchod bude v roce 2021 nad hranicí 15 tisíc korun. Premiér ale v neděli ve svém Facebooku uvedl, že senioři jsou pro něj jasná priorita, a proto dostanou další přidání. Rozpočet, který bude sestavovat ještě Babišova vláda, tak bude počítat s navýšením důchodů nad hranici 16 tisíc korun.

V současné době je každé přidání 100 korun měsíčně výdajem pro státní rozpočet ve výši 3 miliard korun ročně. Pokud by Babiš chtěl navýšit důchody například o 900 korun jako každý rok, tak by státní rozpočet zatížil dalšími 13,5 miliardami korun. Už nyní penzijní systém přichází o své příjmy, kdy v loňském září došlo k propadu 30,4 miliard korun.

Kritici zvyšování penzí nad rámec valorizace argumentují tím, že se jedná jen o předvolební dárky a nakupování voličů před volbami. Hnutí ANO totiž v roce 2017 volilo 41 procent důchodců, které by rád získal i v letošních volbách do Poslanecké sněmovny.

Premiér tím ale ignoruje znatelně jasné varování od ratingové agentury Moody`s, podle které nemá Česká republika jasný plán na konsolidaci veřejných financí. Pokud by stát pokračoval ve svém zadlužování, tak by hrozilo zhoršení ratingu a to by vedlo k následnému odlivu investorů. Národní rozpočtová rada před necelým týdnem varovala, že vláda by měla s návrhem konsolidace přijít co nejdříve a nečekat na další povolební uspořádání. „Přípravu dostatečně ambiciózního plánu konsolidace veřejných financí proto nelze oddalovat za povolební uspořádání, ale je třeba začít na ní intenzivně pracovat co možná nejdříve,“ řekla předsedkyně rady Eva Zamrazilová.

Následně pak dodala, že právě Babišův návrh je cestou, jakou by stát jít neměl. „Zároveň s tím je nezbytné se s ohledem na stav veřejných financí vyhnout úvahám o jakýchkoli dodatečných mandatorních výdajích například v podobě nadměrné valorizace penzí či jednorázových příspěvků k důchodům,“ dodal Zamrazilová.

Vláda také spoléhá na to, že si může předvolební dárky dovolit. Od sněmovny totiž má schválený rozpočet s obřím schodkem 500 miliard korun. Podle výpočtu expertů ale přebývá 80 miliard korun, které stát nutně nepotřebuje. Rozpočet se totiž v letošním roce upravoval kvůli tomu, že v něm nebyl započítán dopad zrušení superhrubé mzdy.

V rozpočtu je tak započítáno prosincové snížení daní zaměstnancům, které snížilo příjmy rozpočtu o 102,7 miliardy korun. „Ekonomika je na tom ve skutečnosti lépe, než se dříve myslelo, ale ministerstvo může chtít být raději opatrné. To by však znamenalo, že po započítání daňových změn měl být nový deficit 422,7 miliard,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

V návrhu tak chybí 77,3 miliardy korun, které tvoří navýšení výdajů. „Jde tedy o politickou snahu dostat do rozpočtu nové výdaje – které se tam možná měly dostat salámovou metodou někdy v létě tak jako tak, ale kvůli ztrátě sněmovní většiny je potřeba je tam dostat pod rouškou vypořádání prosince,“ řekl dále Bartoň.