Babišova vláda se bez podpory komunistů neobejde. A to i v případě rizika, že Česká republika se nebude takovou mírou přibližovat splnění závazku vůči NATO, vydávat dvě procenta HDP na obranu. To je právě trnem v oku komunistů, kteří nechtějí dále podporovat zahraniční mise českých vojáků a ztěžují i nákupy na modernizaci armády. Komunistický diktát kritizují jak opoziční strany, tak i někdejší představitelé armády.

Až na podruhé prošel státní rozpočet hlasy poslanců hnutí ANO, sociálních demokratů a komunistů. Ti se totiž zasekli na položce, která by ministerstvu obrany sebrala 10 miliard korun, které by se následně přesunuly do rozpočtové rezervy. Babiš původně prohlašoval, že peníze se rozhodně nikam přesouvat nebudou a s tímto postojem souhlasila i sociální demokracie. Nakonec však otočil a jeho poslanci s ČSSD peníze přesunuly.

Premiér pak prohlásil, že se nejedná o žádný problém, protože se peníze vrátí zpět v příštím roce. Ministerstvo obrany tím o rozpočet nepřijde a komunistům tak předseda vlády vyhověl. KSČM totiž chce co nejvíce osekat armádní peníze, aby Česká republika nemohla plnit své zahraniční mise. To potvrdil i šéf KSČM Vojtěch Filip, kdy se schvaloval rozpočet na příští rok v prvním čtení. „My navrhujeme minimálně o 10 miliard právě tím, že snižujeme rozpočet ministerstva obrany. A neděláme to na úkor armády jako její snížení bojeschopnosti. To je prosím vás tak hloupý a neuvěřitelný argument, že mu snad nemůže uvěřit nikdo, kdo nás poslouchá,“ řekl šéf komunistů v Poslanecké sněmovně.

Podle někdejších náčelníků generálního štábu se ale škrty v rozpočtu negativně promítnou. Zejména v důvěře armády a také z pohledu spojenců. „Z mého pohledu je to velice nešťastné řešení, protože na ministerstvu obrany se dlouhodobě plánuje a pokud tyto finanční prostředky byly zapojeny do investičních prostředků, tak to ministerstvu obrany bude chybět,“ řekl Jiří Šedivý. Ten dříve pro Echo24 uvedl, že se chystají velké nákupy armádní techniky, jako je například akvizice nových tanků. Více zde.

Kromě Šedivého se škrty nelíbí ani bývalému vysokému představiteli NATO Petru Pavlovi. „Rozpočet armády je jako domino. Když shodíte jednu kostku, začne se celý plán hroutit. To ohrozí akceschopnost armády. Dnešní zkrácení rozpočtu rozbije celý proces modernizace,“ uvedl Pavel na Twitteru.

Komunisté si ale podmínky mohou diktovat. Jejich pozměňovací návrhy k rozpočtu jsou z pravidla schvalovány na úkor sociální demokracie, která je ve vládě s hnutím ANO. V minulém roce tak neměli Babišovi poslanci problém se schválením navýšení rozpočtu pro Hrad o 16 milionů korun navíc. Komunistce Miloslavě Vostré také prošlo navýšení 25,7 milionů korun Nejvyššímu kontrolnímu úřadu či přesunutí 600 milionů obcím na financování odstranění havarijních stavů, oprav, rekonstrukcí a výstavbu kapacit nových budov základních a mateřských škol.

Kromě toho vláda také umožnila, aby komunisté tlačili svůj návrh na zdanění církevních restitucí. To se KSČM snažila protlačit s podporou hnutí ANO, ČSSD i SPD. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Ústavní soud se jednoznačně postavil proti levicovému návrhu, aby na církve dopadla 19 procentní daň na finanční náhrady z restitucí od příštího roku. Nejvíce však rozhodnutí zasáhlo KSČM, která si vynutila podporu církevních restitucí u kabinetu Andreje Babiše.