Většina členů Pirátů hlasujících ve stranické anketě stojí za svým poslaneckým klubem v postoji k zavedení obecného referenda. Pětina hlasujících v členské anketě nicméně považuje navrhované parametry pro vypsání referenda za příliš měkké. V diskusi pak zaznívají výhrady zejména k nastavení takzvaného ústavního referenda, ve kterém by se hlasovalo například o členství v Evropské unii a v NATO nebo o změnách Ústavy. Diskutující by si často přáli výrazně tvrdší podmínku pro počet hlasujících pro daný návrh.

Pirátští poslanci v jednání s ANO, SPD a KSČM o podobě zákona o referendu navrhují rozdělit referendum na běžné otázky a ústavní otázky. Běžné referendum by podle Pirátů mělo být možné vypsat na základě petice 100 000 až 250 000 občanů a závazné by mělo být na základě nadpolovičního počtu hlasů. Pro vypsání ústavního referenda by bylo třeba dvojnásobek podpisů pod peticí a souhlas 60 procent hlasujících. Piráti zároveň uvádějí, že by chtěli zavést ústavní referenda až s časovým odstupem po běžných referendech.

Hlasovalo jen 209 členů

Stanovisko poslaneckého klubu podporuje ve stranické anketě 56 procent hlasujících Pirátů. Třináct procent referendum zcela odmítá, pětina hlasujících se obává, že referendum by na základě navržených podmínek bylo možné uspořádat příliš snadno. Celkově se k otázce v anketě vyjádřilo 209 členů strany.

V diskusi u ankety Piráti upozorňují, že s běžným referendem souhlasí, výhrady často mají k ústavnímu. Nejčastěji se hovoří o potřebě výraznější většiny, než jakou navrhuje poslanecký klub. V diskusi zazněl požadavek na účast alespoň 50 procent voličů pro závaznost hlasování nebo požadavek na to, aby bylo stanoveno určité procento ze všech oprávněných voličů, kteří musí otázku položenou v referendu podpořit. Zazněl i návrh, aby pro změnu Ústavy musela schválit ústavní většina poslanců a senátorů a zároveň většina lidí v referendu.

Panují obavy z dezinformačních kampaní

Požadavky na přísnější nastavení ústavního referenda členové Pirátů často zdůrazňují obavami z toho, že by o otázce, která může zásadně ovlivnit budoucnost Česka, mohla rozhodnout pouze menšina voličů. Zaznívají také obavy z možných dezinformačních kampaní vedených s cílem ovlivnit výsledek referenda.

Návrh zákona o referendu připravila SPD a menšinová vláda hnutí ANO v demisi k němu zaujala neutrální stanovisko, přestože její legislativci doporučovali návrh zamítnout. Předlohou se bude zabývat Sněmovna a ANO, SPD, KSČM a Piráti jednají o parametrech zákona.

Zatímco SPD prosazuje, aby pro vypsání referenda stačilo 100 000 podpisů a rozhodování se mohlo týkat všech otázek, ANO původně navrhovalo podmínit vypsání referenda 800 000 podpisy. Vládní hnutí také chce vyloučit z okruhu otázek pro referendum oblast daní nebo mezinárodní otázky, včetně členství Česka v EU či NATO.