Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví, vyplývá z nálezu, který ve čtvrtek zveřejnil Ústavní soud. Zamítl návrh pisatele na zrušení několika pasáží občanského zákoníku a zákonů o specifických zdravotních službách a evidenci obyvatel. Návrh podle soudu není důvodný. Pokud by Ústavní soud návrhu vyhověl, byla by podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové otevřena cesta k existenci takzvaného třetího pohlaví. Šlo by o velkou společenskou změnu. Ústavní soud se domnívá, že je to role celospolečenské i odborné diskuze a také úloha zákonodárce a politiků.

Pisatel ústavní stížnosti poukazoval na porušení práva na tělesnou a duševní integritu, práva nebýt podroben špatnému zacházení a práva na soukromý život. Navrhoval škrtnout pasáž občanského zákoníku, podle níž změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem. Další spornou pasáž podle pisatele obsahuje zákon o specifických zdravotních službách. Stojí v něm, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů se rozumí „provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Návrh směřoval také proti zákonu o evidenci obyvatel, konkrétně proti ustanovení, že druhé dvojčíslí rodného čísla se u žen zvyšuje o 50.

„Pokud by Ústavní soud tomuto návrhu vyhověl, došlo by fakticky k tomu, že by byla otevřena cesta k existenci takzvaného třetího pohlaví. Vedlo by to také k tomu, že by velmi podstatným způsobem byla rozvolněna pravidla pro změnu pohlaví z mužského na ženské a z ženského na mužské,“ uvedla Tomková.

Ústavní soud podle ní dovodil, že neexistuje povinnost státu na základě subjektivních pocitů a subjektivně vnímané pohlavní identity zavést neutrální nebo třetí pohlaví. „Byla by to změna paradigmatu společenského života v České republice. Byla by to velká společenská změna, která by se týkala života všech obyvatel a Ústavní soud nedopustil takovou politizaci svého rozhodování. Domnívá se, že je to role celospolečenské diskuze, diskuze odborné a také je to úloha zákonodárce a politiků, aby své představy v tomto ohledu obyvatelstvu vyjevili a aby je projevili ve svém rozhodování,“ uvedla soudkyně.

Řada agend v Česku je navíc založena na rozlišování pohlaví na mužské a ženské. „Takže kdybychom takovým jednotlivým zásahem do rodného čísla přivodili nutnost zřídit neutrální pohlaví, tak by to znamenalo nutně promítnout tento fakt do celého právního řádu České republiky,“ upozornila soudkyně.

Ústavní soud ve věci rozhodoval v plénu, nebyl jednotný. Odlišná stanoviska uplatnilo sedm soudců z 15. Původní soudkyni zpravodajku Kateřinu Šimáčkovou nahradila právě Milada Tomková, kdy Šimáčková – ještě před svým odchodem k Evropskému soudu pro lidská práva – nezískala pro svůj návrh dostatečnou podporu. Pro zrušení části zákona se vždy musí vyslovit alespoň devět soudců z 15.

Řízení Ústavního soudu navazuje na verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS), který se postavil proti změně pohlaví v zápisu matriky bez operace. V rozhodnutí NSS poukázal na principy společnosti v Česku, která pohlaví většinově vnímá jako muž – žena.

Soudy se problematikou zabývaly na základě případu člověka, který je biologickým mužem, subjektivně se však nehlásí k mužskému ani ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože nepodstoupil změnu pohlaví včetně operace.