V noci na neděli začne platit letní čas. Ve 02:00 se hodiny posunou o 60 minut dopředu, noc tak bude o hodinu kratší. Změna času zpozdí několik dálkových i regionálních vlakových spojů. Zpátky ke středoevropskému se čas vrátí 27. října. Povinné střídání standardního a letního času by podle nedávného rozhodnutí Evropského parlamentu mělo skončit v roce 2021.

Zatím se ale členské země EU neshodnou, jaký čas pak bude platit. Státy by podle europoslanců měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu.

Účelem zavedení letního času byla původně úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Nyní jsou ale úspory elektřiny minimální.

Změny času mají řadu odpůrců. Podle nich nepřinášejí žádné úspory, lidem narušují přirozené biorytmy a některým způsobují vážné zdravotní komplikace. „Jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida,“ tvrdí například ekonom Lukáš Kovanda.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa považuje přechod na letní čas za ekonomický nesmysl. Podle jeho odhadu klesá spotřeba elektřiny v důsledku zavedení letního času přibližně o 0,06 procenta. „Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali déle o minutu a půl,“ přiblížil Skořepa.

Ani v české společnosti podle průzkumů zatím neexistuje jednoznačný názor na to, jaký čas by měl v zemi platit. Letní čas by podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo celoročně zachovat 44 procent dotázaných, pro pásmový čas je 24 procent. Necelá třetina se zrušením střídání času nesouhlasí.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.