Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně podpořil návrh státního rozpočtu na příští rok. Poslanci o něm jednají dnes poprvé. S návrhem je Zeman spokojený, plánovaný deficit by se ale dle něj měl v dalších letech postupně snižovat. Vláda Andreje Babiše předkládá návrh rozpočtu, jehož schodek činí 40 miliard korun. Podporu má zatím jen u komunistů, kteří ale slibují hlasy pouze pro první čtení. K rozpočtu promluvil i premiér Babiš, z jednání už se ale omluvil. Jede do Londýna, setká se s premiérkou Theresou Mayovou.

Vláda Andreje Babiše navrhuje mohutné navýšení peněz do sociální oblasti, státní správy a do vzdělávacího sektoru. V těchto třech oblastech se počítá s tím, že pokryjí devadesát ze 140 miliard, o které se státní výdaje zvýší. Porostou také investice, které dosáhnou částky dvaadvaceti miliard korun. Stejná suma je vyčleněná navíc na platy státních zaměstnanců. 

Návrh počítá také s tím, že se průměrný důchod zvýší o devět set korun, tedy nejvíce v historii. Náklady na důchody se proto navýší na 38 miliard korun. Schodek tak kritizuje jak opozice, tak Národní rozpočtová rada. V následujících dvou letech by se dle nich měl schodek snižovat.

Andrej Babiš však nemůže počítat do budoucna s podporou komunistů. KSČM slíbila, že zákon v prvním čtení podpoří, bude však chtít dosáhnout nových ústupků. Babišův kabinet by tak měl poslat víc peněz do sociální oblasti či na bytovou výstavbu. „Směřovat to bude nejspíš do oblasti posílení dostupného bydlení,“ řekl ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš pro ČT24. „Strukturu rozpočtu si chceme prostudovat. Myslíme, že se zlepšit dá a rozhodně neslibujeme předem, že naše hlasy jsou jisté,“ řekl Dolejš.

Kromě vládních podporovatelů se však nikdo z opozice k podpoře rozpočtu nehrne. „Rozpočet pokládáme za neodpovědný vůči budoucnosti,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Strana podle něj navrhne vrátit rozpočet vládě a dát jí dvacet dnů k přijetí základních změn. Požaduje snížení výdajů o 40 miliard, aby byl rozpočet vyrovnaný, a růst investičních výdajů ze 122 na 150 miliard korun. Tím by se podle Kalouska zvýšil poměr investičních výdajů k celkovým na 9,9 procenta, což by odpovídalo roku 2012.

Vrátit rozpočet k přepracování se chystají také lidovci. „Chybí nám dlouhodobá vize některých investic. Také bychom v době růstu očekávali, že schodek nebude tak výrazný,“ řekl předseda strany Pavel Bělobrádek. Kritika z KDU-ČSL mířila zejména na nízké investice do sociálních služeb. 

Starostové a nezávislí se připojí k návrhu, aby se státní rozpočet vrátil k přepracování. Pokud rozpočet projde prvním čtením, chtějí Starostové vyčlenit na platy učitelů dodatečných 15 miliard korun, které by se měly ušetřit v jiných rozpočtových kapitolách.

Zeman rozpočet podpoří

Vystoupit před poslanci se chystá prezident Miloš Zeman, který byl i u schvalování rozpočtu na vládě. Hlava státu už dříve slíbila, že se zúčastní projednávání při prvním čtení. „Jako každý rok pronesu projev ve Sněmovně na téma rozpočtu, budu velmi laskavý, velmi vstřícný a budu mít několik více méně okrajových poznámek,“ řekl Zeman.

Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová neočekává, že by došlo u Miloše Zemana ke změně postoje k rozpočtu. „Velká očekávání nemám. Nečekám, že by překvapil a doporučil rozpočet nepřijmout či že by vládě doporučil přepracovat rozpočet tak, aby nebyl schodkový,“ řekl Pekarová Adamová pro Echo24.

Prezident je kritický k výdajům na inkluzi ve školství. Doporučil také hledat způsob, jak omezit kompenzace vyplácené provozovatelům obnovitelných zdrojů energie. Ministerstva by podle něj také měla rušit nadbytečné agendy úředníků a takto uvolněné peníze využít ke zvýšení platů zbývajících zaměstnanců úřadů.

Zeman také doporučil, aby se omezily příspěvky, které stát vyplácí neziskovým organizacím.  Podle něj lze jasně rozlišit, které tyto organizace jsou užitečné a které nikoli. „Neužitečná nezisková organizace je ta, která se prohlašuje za politickou neziskovku, a dokonce se hrdě nazývá think-tank, i když není ani tank a tím méně think,“ řekl Miloš Zeman.

Za loňský rok vzrostly podle státního závěrečného účtu výdaje na platy zaměstnanců státu v porovnání s předchozím rokem o 15,2 miliardy korun na 166,6 miliardy korun. Průměrný plat všech zaměstnanců státu se meziročně zvýšil o 2234 korun na 30 627 korun. Stát loni vyplácel 432 000 lidí.