Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody, informoval v pondělí Hrad. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že se Zeman mýlí a koalice jeho veto přehlasuje.

„Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ napsal prezident podle svého mluvčího ve zdůvodnění svého rozhodnutí zaslaném Pekarové Adamové.

„Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Na tuto skutečnost upozorňují i zástupci České lékařské komory, kteří nesouhlas se snižováním výdajů na zdravotnictví odůvodňují zejména vysokou mírou inflace, dále pak tím, že epidemie Covid-19 ještě zdaleka neskončila, jakož i potřebou řešit důsledky odložené zdravotní péče s epidemií související,“ uvedl Hrad v odůvodnění.

„To vše si vyžádá vysoké náklady, s nimiž se poskytovatelé zdravotních služeb budou muset v současnosti, ale i v následujícím období vyrovnávat,“ dodal.

Pekarová Adamová: Zeman se mýlí

Podle šéfky sněmovny Pekarové Adamové se prezident mýlí a jeho veto vládní koalice přehlasuje. „Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve sněmovně přehlasuje,“ uvedla Pekarová Adamová.

Připomenula, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví a tedy jeho kvalitu i dostupnost, míní.

Stanjura: Letošní výše úhrad vycházela z pesimistických prognóz

Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických prognóz, které nenastaly. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun.

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

Od roku 2024 by měla být novelou zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Státní platby do zdravotnictví by tedy měly růst o míru inflace a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je v novele nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace má vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.

Předloha má po sněmovních úpravách také sjednotit a pozměnit pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodloužit přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.