Částečný zákaz vycházení a kontaktů zajistí, že koronavirus SARS-CoV-2 po svém krátkém, ale intenzivním výskytu zmizí stejně jako jeho blízký příbuzný SARS CoV-1, který způsobil známou „epidemii SARS“ v roce 2003. Tomu ovšem většina zdravotnických úřadů nevěří, proto je třeba vzít vážně také druhou možnost. Koronavirus SARS-CoV-2 se po první pandemické vlně bude vracet stejně jako chřipka. V takovém případě mimo jiné platí, že delší trvání zákazů zvyšuje zdravotní rizika. Těmito slovy shrnul současný stav znalostí o novém koronaviru jeden z největších světových expertů Mark Lipsitch s týmem Harvardovy univerzity.

Katastrofické vize o koronaviru zaznamenaly minulý týden nečekanou renesanci. Klesající prestiž Světové zdravotnické organizace (WHO) se pokusil zachránit předseda Tedros Ghebreyesus. „Věřte nám. To nejhorší je teprve před námi,“ řekl na tiskové konferenci v Ženevě a vyzval: „Pojďme předejít tragédii.“ Přidal se šéf amerického vládního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield: „Je možné, že útok viru na náš národ bude příští zimu ve skutečnosti ještě těžší než ten, kterým jsme právě prošli,“ prohlásil šéf organizace, jejíž varování se ovšem nenaplnila při epidemii eboly v západní Africe roku 2014. „Druhá vlna infekce může přijít s neočekávanou silou,“ opakuje už druhý týden také hlavní tvář německého Ústavu Roberta Kocha Christian Drosten. Myslí tím, že dosud se pandemie Evropou šířila z několika ohnisek, příště může znovu propuknout najednou v celé zemi či na celém kontinentu. Obavy z druhé vlny neskrývají ani tuzemští experti. „Mám strašný strach z toho, co se stane,“ přiznal poslancům šéf statistiky na ministerstvu zdravotnictví Ladislav Dušek.

Po očištění od rétoriky má poselství vládních epidemiologů přesný význam. Koronavirus odchází, to je pravda, a obavy z jeho nekontrolovaného šíření se v žádné zemi nepotvrdily. Jak však shrnul Lipsitch, vládní experti se striktně drží teorie, že neodešel navždy ani na dlouhou dobu, ale že se vrátí brzy, nejspíš spolu s chladným počasím během podzimu. Někteří z nich, například předseda WHO Ghebreyesus, se přitom inspirovali španělskou chřipkou z roku 1918. Ta se poprvé objevila jako letní chřipka, která měla například ve Velké Británii při svém červencovém vrcholu na svědomí pět obětí na tisíc obyvatel týdně. Vrátila se však s počínající sezonou onemocnění dýchacích cest a v kritickém listopadovém týdnu to bylo pětkrát horší.

Lipsitchův tým vzal obavy vládních virologů vážně a nabídl model, jak se koronavirus SARS-CoV-2 případně vrátí. Přitom navrhuje obranu dostatečně efektivní, aby konkrétně Spojené státy americké zabránily katastrofě, jaké musel čelit čínský Wu-chan nebo italská Lombardie, když neměly v nemocnicích k dispozici dost lůžek intenzivní péče.

Další v řadě betakoronavirů

Nová virová infekce SARS-CoV-2 patří do skupiny betakoronavirů. Do ní se vedle zmíněného SARS-CoV-1 řadí ještě koronaviry se složitými jmény HCoV-OC43 a HCoV-HKU1, které se rovněž přenášejí z člověka na člověka. Jak známo, tyto dva koronaviry se vracejí každou zimu a mají po chřipce na svědomí nejvíc nemocí dýchacích cest. Každý jejich nositel nakazí ve vrcholné sezoně od října do ledna zhruba další dvě osoby, v její druhé polovině od února do května se reprodukční číslo snižuje pod 1,5. V letním období aktivita obou „lidských koronavirů“ HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 upadá, protože se v teplém počasí hůře přenášejí, zároveň si značná část populace vybuduje imunitu, s níž vydrží zhruba rok. Experti odhadují, že reprodukce nového koronaviru je o málo vyšší.

Úvahy harvardských profesorů předpokládají, že také proti novému koronaviru si lidé mohou vypěstovat imunitu, svůj odhad však nemohou opřít o věrohodný průzkum. Nejde ani tolik o skutečnost, že neproběhly rozsáhlé výzkumy, jaká část populace je „promořená“, tedy kolik lidí si po zasažení koronavirem vytvořilo protilátky. Dosud není známo ani to, jak lidský imunitní systém na infekci reaguje. Na jedné straně se neví, jak efektivně nově vytvořené protilátky brání organismus proti dalším útokům koronaviru, na druhé straně se lidské tělo nemusí při obraně omezit jen na protilátky, ale jak upozornil třeba senátor Jan Žaloudík, může využívat obvyklou buněčnou imunitu. Američtí vědci proto pracují s variantou, že imunita proti novému koronaviru funguje zhruba stejně jako u dvou „lidských koronavirů“. Přitom počítají i s pravidlem křížové imunity, které se dosud osvědčilo u všech betakoronavirů. Pokud se člověk vypořádal s nákazou některého z nich, pak má imunitu také proti jiným druhům.

Z předpokladu, že se SARS-CoV-2 bude chovat jako další dva lidské koronaviry, vyplývá závěr, že se bude vracet v každé zimní sezoně, ovšem s třetinovou intenzitou proti současné nákaze. V jednom okamžiku neonemocní víc než 25 osob na tisíc obyvatel, počítaje v to i nakažené bez příznaků. V průběhu let mohou jeho aktivity pomalu růst, jak bude vytlačovat své dva méně nebezpečné konkurenty. Při delší, například dvouleté kolektivní imunitě se vrátí až v roce 2022 a také v perspektivě dalších let nebude v soutěži s „lidskými koronaviry“ tolik úspěšný. V každém případě to zní optimisticky. Stačí překonat první náraz nemoci, pak už si s jejím možným návratem poradíme.

Kde se vzal strach z druhé vlny

Popsaný výhled vědců Harvardovy univerzity ovšem nepočítá s tím, že lidé se budou první pandemické vlně bránit důmyslným systémem zákazů. Sociální karanténa snížila podle údajů z amerického města Seattle nakažlivost nového koronaviru víc než o polovinu. Přísnější pravidla vyzkoušená v čínském městě Šen-čen pak omezí přenos až o 85 procent. Důsledná obrana však skrývá nebezpečí. Občany chrání, zároveň ovšem oddaluje okamžik, kdy se s nákazou potkají. Ten okamžik nastane, pokud zákazy nebudou platit donekonečna, což je vyloučeno. Karanténu proti novému koronaviru tedy bude nutné uvolnit a pak přijde druhá vlna, o níž mluví předseda WHO Ghebreyesus, ředitel Dušek a další. Bude záležet na tom, jak dlouho zůstanou občané zavřeni. Po měsíční sociální karanténě se koronavirus dostaví poměrně brzy a nového vrcholu dosáhne počátkem července. Osm týdnů bez vycházení, ke kterým se blíží Česká republika, bude znamenat větší zdržení, konkrétně návrat infekce počátkem srpna a nový vrchol v listopadu. Podle modelu z Harvardu obecně platí, že delší karanténa představuje větší riziko, protože neumožní obyvatelstvu postupně vybudovat kolektivní imunitu, a slovy expertů „může vést k vysoké hustotě vnímavých jedinců, kteří by se mohli nakazit intenzivní podzimní vlnou“. V extrémním případě, že omezení pohybu a sociálních kontaktů potrvá pět měsíců, přijde druhá vlna až v listopadu a na svém vrcholu po Novém roce nakazí dvakrát víc lidí než v případě, že vláda proti koronaviru obyvatelstvo vůbec nebránila.

Někteří epidemiologové nechtějí zákazy omezit, protože na imunitu nevěří. „Kolektivní imunita je mýtus,“ tvrdí rezolutně například Raina MacIntyreová z univerzity v Novém Jižním Walesu. Přesto by měli dát imunitě šanci v letním období, které je v zásadě bez rizika, aby předešli většímu nebezpečí na podzim.

Zavřeni sedmkrát po sobě

Experti z Harvardu přece jen v sobě nezapřeli epidemiology a nabídli temnou vizi, konkrétně popsali, co všechno bude nutné podniknout pro záchranu životů, když se infekce utrhne ze řetězu. Každý chce dodržet pravidlo, podle kterého počet kritických pacientů vyžadujících intenzivní péči nesmí v jednom okamžiku překročit počet volných intenzivních lůžek v nemocnicích. Česko během krize s koronavirem dosáhlo úrovně pěti tisíc nemocných najednou, z toho v nemocnicích bylo nejvíc čtyři sta pacientů, z nich každý čtvrtý vyžadoval mimořádnou péči. Rezerva byla značná, protože podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo připraveno 1700 intenzivních lůžek.

Lipsitch a jeho lidé vycházejí z toho, že intenzivní péči potřebuje 1,32 procenta nakažených. Američtí zdravotníci mají k dispozici 0,78 lůžka s intenzivní péčí na 10 tisíc dospělých. Při opravdu černém scénáři, podle kterého nebude fungovat křížová imunita, není možné koronavirové zákazy uvolnit natrvalo. Proto přišel Lipsitch s návrhem postupovat podle modelu on-off, tedy zákazy zrušit a ve chvíli, kdy počet nakažených překročí úroveň 75 případů na deset tisíc obyvatel, je znovu zavést. V nejhorším případě, že nový koronavirus neodpočívá mimo chřipkovou sezonu, se omezení obnoví už na konci léta a první náraz pandemie se překoná až v červenci 2022. Znamenalo by to karanténu obnovit sedmkrát a vytrvat v ní po tři čtvrtiny dvouletého období. Česko by na tom bylo s víc než dvojnásobnou rezervou lůžek lépe. Hlavní nebezpečí koronaviru by pominulo na přelomu let 2021 a 2022, obnovit zákazy by stačilo šestkrát a doma bychom byli zavřeni polovinu té doby. Bude to lepší, když nákaza mimo hlavní sezonu oslabí. V tuzemských podmínkách by to znamenalo do dubna 2021 obnovit zákazy třikrát, a pak ještě jednou koncem téhož roku. Sociální karanténa by trvala čtvrtinu nebo pětinu toho času. Česká republika by podle harvardského modelu obnovila karanténu vždy, když počet aktuálních případů překročí 70 tisíc, počítaje v to i nakažené bez příznaků, a lidi by zase pustila ven při poklesu na 10 tisíc případů. Model z Harvardu odpovídá i na obavy statistika Duška. „Měli bychom 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných a z nich by bylo osm tisíc na umělé plicní ventilaci. Denně. Po dobu 1,5 měsíce,“ předpověděl dopady druhé vlny bez opakovaných zákazů a mantinely amerických vědců tím nepřekročil.

Temná vize z Harvardu získala ohlas právě z toho důvodu, že popsala maximálně přísná opatření, která ještě dávají smysl. Také vyvolala poptávku po opatřeních, jak zabránit jejímu naplnění. Pokud nebude příroda milosrdná a infekce začne posilovat okamžitě po uvolnění zákazů, pak nezbývá než objevit vakcínu, častěji testovat a zkoušet trasování infekce, případně investovat do intenzivní péče.