Požadavky odborů podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) poškozují české zdravotnictví. Navíc nectí uzavřenou dohodu se zdravotními pojišťovnami. Pro příští rok ji malé nemocnice, domácí a následná péče nepodepsaly, protože nebyly splněny jejich požadavky. V roce 2020 půjde na péči z veřejného zdravotního pojištění rekordních 346 miliard korun. Odbory žádají, aby místo navrhovaných 19 miliard korun šlo do nemocnic 45 miliard. Peníze navíc chtějí vzít z rezerv zdravotních pojišťoven.

„Řešením není plošné navyšování platů a krátkozraké rozpouštění rezerv určených na horší časy, ale směřování finančních prostředků do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba a které identifikovali samotní zástupci jednotlivých segmentů při jednání se zdravotními pojišťovnami,“ uvedl ministr v tiskové zprávě.

Požadavky odborů poškozují zdravotnictví. Odbory nepochopily, že dohody o úhradách jsou výsledkem kompromisu zdravotníků. Svými kroky zpochybňují práci praktiků, zubařů, gynekologů, záchranek, většiny domácí péče i nemocnic a jdou proti pacientům. https://t.co/fAydZRFcYL

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) August 29, 2019

Při návštěvě Klatov pak Vojtěch ČTK řekl, že požadavky odborů odmítá. Dohodnutá úhradová vyhláška podle něj pro příští rok zajišťuje růst pro všechny segmenty. „Pro nás v tuto chvíli je úhradová vyhláška velmi dobrá, zajišťuje péči o pacienty. Naopak to, co říkají odbory, by vedlo ke kolapsu českého zdravotnictví, protože ony chtějí meziročně v zásadě rozpustit polovinu rezerv zdravotních pojišťoven,“ řekl. To by ale podle něj znamenalo, že v dalším roce by peníze chyběly a muselo by se buď propouštět nebo snižovat platy. „Toto je velmi neodpovědné, je to proti pacientům, proti českému zdravotnictví a já to zásadně odmítám,“ dodal.

Role ministerstva při stanovování částek, které půjdou na jednotlivé segmenty zdravotní péče, je podle jeho mluvčí Gabriely Štěpanyové pouze role aktivního moderátora. „Ministerstvo po celou dobu do tohoto zákonem nastaveného procesu stanovování úhrad, který je založen na dohodách jednotlivých segmentů zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami, pro příští rok nezasahovalo,“ uvedla.

Dohody potom ministerstvo promítne do úhradové vyhlášky, která podle ní „není direktiva, ale pouze právní nosič všech dohod, na kterých se shodlo samotné zdravotnictví“. „Jakékoliv direktivní přidání peněz do úhradové vyhlášky ze strany ministerstva, které odbory požadují, by znamenalo porušení všech dohod a zahození poctivé práce, kterou jednotlivé segmenty odvedly. A to nikdy nedopustím,“ uvedl ministr.

Segmenty péče, které se s odbory při požadavcích spojily, tedy menší regionální nemocnice, nemocnice následné péče, charita a agentury domácí péče, podle něj nebyly schopné předložit pro jednání s pojišťovnami relevantní argumenty a měly nepřiměřené požadavky. Dodal, že úhrady domácí péči rostou nejrychleji ze všech ambulantních segmentů.

Letos jde na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, meziročně o 20 miliard víc. Pro příští rok se počítá s dalšími 26 miliardami navíc. Od roku 2016 stouply úhrady nemocnicím o více než 38 miliard. Platy sester a lékařů se podle ministerstva vyrovnaly průměru Evropské unie. V roce 2019 průměrná odměna lékařů činila 84 000 korun a odměna sester 43 000 korun. Sestry navíc podle ministerstva přestávají ze zdravotnictví odcházet.