Ulice uprostřed Prahy, která se postupně jmenovala Tandléřská či Tandlířská (tandléř, tandlíř = vetešník), Nová Pasířská, Pasířská, Palackého, zase Pasířská (1942–1945; to už je teď asi jen k smíchu, i Havlíčkově ulici bylo v letech 1940–1945 protektorátními úřady pošetile vráceno jméno Jezdecká) a znovu Palackého, byla nazvána po svém nejslavnějším obyvateli, a to pohotově hned v roce jeho smrti. Ta dostihla autora Dějin národu českého v Čechách a v Moravě na poměrně krátké posteli, stojící v přístěnku-pracovně v prvním patře nenápadného paláce, z jehož průčelí shlíží důstojná busta „Otce národa“ od Josefa Václava Myslbeka. Abychom ono významné lůžko na vlastní oči spatřili, musíme navštívit Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Úterý co úterý, ale jen pokud není lockdown nebo listopad až duben, se tam konají komentované prohlídky; první od 13.00 do 14.30, druhá od 15.00 do 16.30.

Jaromír Slomek