Nálepka „za všechno může Kalousek“ by se měla zaregistrovat jako národní značka, řekl v rozhovoru pro redakci Echo24.cz nyní již bývalý poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek. O vítězství předvolebního bloku SPOLU (TOP 09, ODS a KDU-ČSL) je zcela přesvědčen, stejně jako o tom, že při případném sestavování vlády bude spolupráce s blokem Pirátů a STAN pro některé možná nepředstavitelná, ale absolutně nevyhnutelná. „Pokud by se jeden z těchto bloků dopustil té mezaliance, že by se spojil s těmi, kteří tady posledních sedm let páchají, co tady páchají, dopustil by se neuvěřitelné zrady,“ dodal.

Tohle je Váš první celý den bez poslaneckého mandátu. Jak se cítíte?

Víte, taková rozhodnutí běžně doprovází emoce. Ale to rozhodnutí jsem nedělal včera ani předevčírem – udělal jsem ho první týden v lednu. Ve sněmovně jsem žádné emoce už neprožíval, protože jsem je měl za sebou. Co mi ale udělalo radost a co jsem nečekal, je, co mi sněmovna dala najevo. Že i ti, kteří se mnou nesouhlasí, ke mně měli vždycky respekt. Toho si vážím a to si s sebou odnáším.

Předpokládám, že jste v ten den ještě neměl čas si pročíst reakce na Váš – pro mnohé překvapivý – konec v Poslanecké sněmovně. Přišly Vám reakce od lidí, od kterých byste je nečekal nebo ve formě, kterou jste to nečekal?

Ano, a omlouvám se těm, kterým jsem ještě neodpověděl. Snažil jsem se odpovědět všem, ale těch SMS mám v mobilu víc, než kolik jsem jich dostal k šedesátinám. Když jsem se díval, tak ještě asi 200 odpovědí schází. Všem děkuji za reakce a vlídná slova. Chápu, že ne všem jsem dělal radost, vážím si vyjádřeného respektu a ujišťuji je, že tam, kde ten respekt byl, byl oboustranný.

Uvedl jste, že si chcete dát několik týdnů prázdnin. Co budete dělat? Myšleno teda na rekreační rovině.

Víte, prázdniny pro mě nejsou odpočinek. Vždycky jsem se je snažil trávit aktivně. Mám spoustu osobních restů, které člověk neustále odkládá, protože má spoustu práce. Chci si uklidit na svém pracovním stole, chci si uklidit sám v sobě a s nějakým odstupem a čistou hlavou se rozhodnout pro jednu z variant z občanských povolání. Samozřejmě nebudu předstírat, že jsem o nich nepřemýšlel nebo že jsem si je nedomlouval dopředu, a ano, je tady už poměrně několik hodně promyšlených variant. Definitivně jsem se ještě ale nerozhodl a na to rozhodnutí si chci vzít čas.

Jako jeden z důvodů k ukončení svého působení ve sněmovně jste uvedl poměrně brzké vyhlášení voleb prezidentem Milošem Zemanem. Kdyby k tomu nedošlo, kdy byste oznámil svůj konec ve sněmovně, pakliže jste ten záměr měl už nějakou dobu v hlavě?

Kdyby byly volby vyhlášeny později, tak bych to neudělal v lednu, ale třeba v březnu nebo dubnu, ale určitě bych to udělal dřív než u konce mého mandátu. Tím, že pan prezident vyhlásil volby od 1. ledna, tak mi bylo jasné, že ta chvíle přišla. A protože ústava preferuje vzdání se mandátu na schůzi a já jsem se také chtěl s kolegy rozloučit tím, že je oslovím, tak první moment se nabídl na 19. ledna ve 14:00. Toho jsem také využil.

Čili potvrzujete, že jste si s tou myšlenkou pohrával již dlouho.

Ano, měl jsem ten záměr v hlavě nějakou dobu, a ten záměr je daný mediálním prostředím v této zemi. Tady je obrovská mediální přesila babišpressu a babišovské propagandy. Babišovi samému patří 40 % mediálního trhu, s dalšími 40 % je tak či onak domluvený, tak těch několik svobodných médií (s jedním právě teď mluvím), je pro tu opozici poměrně velmi malý prostor. A to sněmovní řečniště je jednou z posledních férových prostředí, kde mohou prezentovat své názory a postoje ti, kteří se ucházejí o hlasy voličů. A teď dám do závorky něco, za co se na mě asi všichni budou zlobit, a co bych jako poslanec nikdy neřekl, ale jako neposlanec to řeknu. Že je opozice tak málo slyšet a že to tak strašně válcuje babišpress, za to nese hlavni odpovědnost mediální prostředí. A aby se té odpovědnosti zbavilo a udělalo si alibi, neustále říká, jak máme slabou opozici. Ale jak ji máme mít silnou, když ta opozice nemá komunikační kanály? Jedním z těch komunikatních kanálů je samozřejmě parlamentní řečiště a již dlouho jsem měl promyšlené, že jej před volbami nebudu blokovat těm, kteří chtějí říct své postoje a návrhy.

Mnohými jste považován za jednoho z nejlepších řečníků v současné české politice, a taky bych řekl, že i v médiích přeci jen dostáváte hodně prostoru. Včetně těch Babišových. Kdo se ale po Vás stane tím, řekněme rétorickým soupeřem pana premiéra?

V tom mediálním prostoru platí zásada, že tam nejsou „příděly“, musíte si pozornost vydobýt. Často tím, že si o ni říkáte velmi provokativní větou, kterou nelze necitovat. Vidím kolem sebe nejen několik politických talentů ve sněmovně, ale bohužel i velkou koncentraci „chlebařů“, tedy lidí, kterým až tak nezáleží na tom, jak co dopadne, ale na tom, že budou mít poslaneckou pozici a benefity z ní plynoucí. Ale to nejsou lidé, kteří mohou pro politiku něco dělat. Nejsou to všichni, byť zde je ta koncentrace vyšší než je zdrávo. Když se politické talenty s vizí dají dohromady, mohou Česko vrátit na trajektorii civilizované země. K tomu musí kromě své poctivé vůle a vize zvládnout politické řemeslo, k tomu patří i ta mediální provokativní věta, kterou na sebe upozorníte. Lidem, ve kterých vidím politický talent, se to snažím vysvětlit, pomoct jim nebo – snad to nezní moc nafoukaně – je to učit.

Vy jste se do paměti mnohých nicméně zapsal i tím, že jste byl „ten Kalousek, co za všechno může“.

Heslo „za všechno může Kalousek“ bychom si mohli nechat zaregistrovat jako národní značku. Samozřejmě babišovská propaganda věnovala nesmírné prostředky a úsilí, aby si tohle spousta lidí myslela, ve mně to vyvolává smíšené pocity. Na jednu stranu to někdy není úplně jednoduché, máte-li ale čisté svědomí a přes veškerou snahu a vypisované odměny na vás nic nenajdou, tak se to dá přežít. Ta druhá věc je určitá hrdost, protože takovou energii a prostředky věnujete většinou proti soupeři, kterého pokládáte za nebezpečného. My, co milujeme westerny, taky víme, že ten pistolník vždy střílí na toho nejrychlejšího střelce. Takže ano, svým způsobem je to vyznamenání, byť se s tím nežije úplně jednoduše.

A dá se říct, že nyní bude za všechny problémy této země moct někdo jiný, nebo Vám ona hláška „za všechno može Kalósek“ zůstane nadále?

Opravdu nevím, nevidím do hlavy mediálních stratégů, kteří řídí rétoriku pana premiéra. Ale už jsem si skoro zvykl na tuto značku. Víte, pan premiér nemá žádné vlastní myšlenky, a my, kteří ho známe dlouho, to víme. On opakuje to, co mu dávají do hlavy jeho marketéři, že má opakovat. A větu, že za všechno může Kalousek, tu má hluboce zakódovanou. Teď ji třeba chvíli nebude používat, ale kdykoliv se dostane do potíží a kdykoliv u něj převáží ty emoce, což zas není tak jednoduché, tak mu naskočí do hlavy to, co mu tam natloukli marketéři, a zase tam bude ten Kalousek. Všimněte si, že jeho nejbližší lokajové, ať už se jmenují Havlíček nebo Schillerová, to opakují po něm. Protože tam jsou stejní marketéři. Ale znovu opakuji, dá se s tím žít.

Přestože odcházíte „jen“ z Poslanecké sněmovny, neodcházíte z politiky a přinejmenším jsou očekávání taková, že budete dále aktivní na sociálních sítích, kde se budete nadále vyjadřovat k politickému dění, stejně jako pomáhat Vaší straně, potažmo volební koalici, v podzimních volbách. Budete tedy nějak figurovat přímo v kampani?

Jestli chcete vědět, jestli už existuje nějaká strategie, v rámci které Miroslav Kalousek má svoji úlohu, tak to není. Ale je tu přátelský vztah, je tu společný zájem, a když jsem oznámil paní předsedkyni a prvnímu místopředsedovi své rozhodnutí, že nebudu kandidovat, tak samozřejmě nebyli nadšení. Současně mě ale požádali, jestli bych dál chodil na jednání vrcholných orgánů strany, kam vlastně funkčně už nepatřím, ale můžu tam chodit na jejich pozvání, abych se dál účastnil porad poslaneckého klubu… Všechno to budu rád dělat a budu s nejlepší vůli říkat, co si myslím. To jsem dělal vždycky.

Od spoluzakladatele strany TOP 09 předpokládám, že věříte ve volební úspěch předvolebního bloku SPOLU.

Nemohu odpovědět nic jiného. Jestli chcete objektivní hodnocení, musíte se zeptat politologa a analytika. S vážnou tváří a kamenným obličejem odpovím, že nepochybuju o volebním vítězství koalice SPOLU, které věřím a kterou budu volit. Jsem sportovec, svého času jsem absolvoval i tenisový zápas s Ivanem Lendlem, který logicky dopadl tak, jak dopadl. Bylo nám oběma 18, jsme stejný ročník. Ale když jsem na ten kurt šel, tak jsem tam šel s tím, že vyhraju. Tam nemůžete jít s tím, že prohrajete. Takže opravdu věřím v potenciál této koalice, věřím, že zvítězí, a současně si také uvědomuji jako zkušený politik, jaké dva problémy leží před novou vládou, a jeden je těžší než druhý.

A které to jsou, jestli to můžete rozvést?

Dlouho jsem tvrdil, že největším problémem bude dát do pořádku veřejné rozpočty, to jsem v posledních měsících přehodnotil. Větší prioritou je vrátit lidem důvěru v akceschopnost vládních institucí, kterou nemají a nemohou mít vzhledem k tomu, co každý den předvádějí. Netvrdím, že to za nás byla nějaká hitparáda, ale tahle vláda je rozložila takovým způsobem, že to za nás byla meziplanetární raketa oproti dnešní rezavé koloběžce. Jsou schopni v dobrých časech možná nepřekážet, takže to není tak vidět. Ale v těch špatných časech, kdy musí být akceschopní a v reálném čase poskytnout občanovi pomoc, tak toho objektivně nejsou schopni. Ty vládní instituce nikdo neřídí tak, jak mají být řízeny. Co předvádí pan Babiš a jeho kompanie, to není řízení státní správy. Není to jen otázkou digitalizace, jak si myslí Piráti. A taky se nedá udělat z úterka na středu, to bude dlouhá práce, ale tam je důležité, aby se změnil trend – trend trvalého rozkladu v trend trvalého zlepšování.

A ten druhý problém?

Dát do pořádku veřejné finance, které vláda dovedla do stádia rozkladu. Hrozí i mé generaci, že se ve stáří nedočká kvalitní zdravotní péče. Vaší generaci hrozí, že kromě té nekvalitní zdravotní péče nebude mít na důchod. To je problém, který se opravdu týká každého občana a týká se ho bytostně. Když nebude na důchody, tak si můžeme nějak pomoct, si na zahrádce vypěstujete brambory, ale kvalitní zdravotní péči už ne. Nepokládám za veřejné služby to, že někdo dostane sociální dávku, to je spíše za populistický úplatek. Kvalitní a dostupná zdravotní péče je prioritní veřejná služba číslo jedna. Ta je u nás stále na špičkové úrovni, ale už je to na hraně a rozpočtová politika této vlády dělá všechno proto, aby úroveň šla dolů. S tím se nechci smířit, protože tu péči chci.

Co se týče TOP 09, ta podle posledních předvolebních průzkumů, byť i ty je třeba brát s rezervou, balancuje na pětiprocentní hranici. Čím to je, s ohledem na její minulé úspěchy? Vyčpělými tématy, způsobem vedení politiky, zastínila stranu konkurence? Je to tedy otázka ze spekulativní roviny, ale nedá mi to.

Je to spekulativní rovina, nemohu být objektivní. Berte to jako přirozenou součást politického cyklu, kdy ryze nepopulistická strana čelí šílené protievropské propagandě, propagandě vůči rozpočtové odpovědnosti… Dneska je populární ten, který rozhazuje miliardy na všechny strany, ne ten, kdo myslí na zítřejší den. Ve všech těchto ohledech je TOP 09 v nevýhodné pozici. Přesto má své pevné příznivce – jakkoliv si všichni přáli, aby zmizela z politické scény, tak nezmizela, má tady své místo, adresáty a voliče. Jsem přesvědčen i o tom, že by se dostala do Poslanecké sněmovny počtvrté, i kdyby kandidovala sama, ale to teď není její úkol.

Co je tedy jejím úkolem?

Být součástí nějaké dominantní síly, která ve volbách zvítězí a sestaví vládu, která to tady dá dohromady. Smekám před těmi třemi lidmi, kteří to dokázali vyjednat, což jsou Markéta Pekarová-Adamová, Tomáš Czernin a Jan Jakob – to byli ti vyjednavači koalice SPOLU, mají mou velkou úctu a teď naplňují ten hlavní úkol před TOP 09 na následující čtyři roky. Možná za ty čtyři bude mít jiný úkol, teď má tenhle a dělá ho dobře. A TOP 09 je úspěšná strana. Kdo může říct, že během deseti let od svého založení byla strana zvolena třikrát do Poslanecké sněmovny, je přítomna v Senátu, krajích, komunální politice a Evropském parlamentu?

V případě úspěchu ale trojkoalice SPOLU na sestavení vlády stačit nebude, čímž se nabízí spolupráce i s druhým volebním blokem… A s Piráty máte poměrně zajímavou „historii interakcí“.

Já si uvědomuji, že pro spoustu lidí – mě nevyjímaje – je spolupráce někdy velmi těžko představitelná. Programové priority Pirátů, jejich chování… ale na druhou stranu musím připustit, že oni musí mít stejné pocity vůči politikům mé generace, takže prostě je tady spousta důvodů si myslet, že ta spolupráce je těžko představitelná. Ale z mého pohledu je absolutně nevyhnutelná. Konečně tu vznikají tady dva bloky proti populismu a destrukci demokracie. Jeden je pravostředový, který nepochybně budu volit já. Druhý je řekněme progresivně-levicový nebo si ho nazvěte, jak chcete, o termínech ať se hádají politologové. Pokud by se jeden z těchto bloků dopustil té mezaliance, že by nešel obnovit demokracii a právní stát, ale z nějakého důvodu by se spojil s těmi, kteří tady posledních sedm let páchají, co tady páchají, dopustil by se neuvěřitelné zrady. To se nesmí stát. Jak to bude vypadat za čtyři roky, to uvidíme, ale teď není žádná jiná cesta k demokratické vládě a k obnovení důvěry lidí, tohle je historický úkol těchto pěti stran. Pokud nebudou schopni se domluvit, selhaly a další vývoj bych viděl pesimisticky.

Věříte, že vláda poskládaná z pěti stran může fungovat?

V Evropě najdete i vládu složenou ze sedmi stran. Podle mě není až tak důležité, kolik je v té koalici stran, ale spíše kolik je tam idiotů.

Na závěr se zeptat prostě musím. Jak to u Vás tedy vypadá s budoucími politickými ambicemi? I s ohlédnutím na Váš výrok, že se politika dá dělat i mimo Poslaneckou sněmovnu. Pan Mirek Topolánek v CNN Prima NEWS uvedl, že by si Vás dokázal představit i jako premiéra či prezidenta. Jak se Vám to poslouchalo?

Slova uznání od člověka, kterého pokládám za historicky nejlepšího českého premiéra, se vždy poslouchají dobře. Každý jsme trošku ješitní, a když o vás někdo, koho si vážíte, mluví hezky, tak se vám to dobře poslouchá. Asi bych vás překvapil, kdybych řekl něco jiného. Ale platí to, co jsem říkal, a říkám to zcela upřímně. V následujících devíti letech nás každý rok čekají nějaké volby. Já mám důkladně promyšlené ty letošní. A protože je mám promyšlené, tak jsem už vloni řekl, že nebudu kandidovat, a 19. ledna 2021 jsem řekl, že se vzdávám mandátu. O žádných dalších volbách jsem neměl čas ani prostor přemýšlet. Možná teď přemýšlet začnu.

V registru domén jsme si všimli, že někdo zaregistroval doménu kalousek2023.cz… O tom víte?

Ne, to vůbec netuším. To nevím, kdo je, nebyl to Prchal náhodou?

No, můžu Vám to tady ukázat na nic.cz, nějaký Štěpán Francl… asi Vás v tomhle předběhl. Ale že někdo zaregistruje potenciálně atraktivní doménu, je poměrně normální.

Opravdu o tom nevím. Všiml jsem si něčeho jiného, a to mě hodně rozveselilo. Bookmakeři uvádí asi 60 jmen, kde si každý může vsadit, kdo se stane dalším prezidentem České republiky. Na tomto čestném seznamu jsem měl kurz 1:400, do včerejška. Dneska ráno to bookmakeři předělali na kurz 1:100. To je hezký skok. Jestli půjdeme tímto fofrem, tak třeba o tom už začnu přemýšlet! Ale teď si opravdu dělám srandu, platí to, co jsem říkal – řešil jsem jen tyto volby a o těch dalších jsem ještě nepřemýšlel.