Společnost Agrofert loni získala na nárokových dotacích 1,517 miliardy korun, což je o 200 milionů více než o rok předtím. Investičních dotací získal 277 milionů, celkem tedy firma patřící do svěřenského fondu Andreje Babiše (ANO) čerpala dotace ve výši téměř 1,8 miliard korun. Zisk před zdaněním byl přitom 1,776 miliardy korun. Z výroční zprávy Agrofertu dále vyplývá, že loni prudce vzrostlo zadlužení holdingu - za jediný rok narostl dluh o více než 8 miliard korun.

Zadlužení Agrofertu podle serveru Euro.cz prudce roste na hodnoty, které už nejsou považovány za zdravé. Ke konci loňského roku již firemní holding dlužil bankám 43,9 miliardy korun. Za jediný rok tak narostl dluh o osm miliard, od konce roku 2015 se zvýšil téměř na dvojnásobek.

Agrofert ve výroční zprávě zveřejnil i podrobnosti o úvěrech. Hlavní změnou proti loňsku je splacení pětimiliardové půjčky u německé IKB Deutsche Industriebank. Nahradil ji úvěr od konsorcia osmi asijských bank, např. Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, The Korean Development Bank a United Taiwan Bank, upozornilo Euro.cz.

Zároveň narostlo zadlužení Agrofertu u českých bank. Komerční bance loni koncem roku dlužil již 7,6 miliardy korun, o rok dříve to bylo necelých 3,5 miliardy. Dluh u ČSOB za rok narostl z 1,8 na 2,9 miliardy korun.

Čerpání dotací Agrofertem

Důvodem navýšení nárokových dotací na 1,517 miliardy (o 200 milionů více než o rok předtím) byly akvizice zemědělských firem, díky kterým se zvýšil rozsah zemědělské půdy a zvířat, na které firma dotace čerpala.

Agrofert vedle nárokových dotací získal 277 milionů Kč investičních dotací proti 600 milionům o rok dříve. Největší balík peněz firma načerpala na investice Pekárna Zelená louka, druhý velký balík peněz z investičních dotací eviduje společnost Česká vejce Farms. Investičními dotacemi se kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše zabývá Evropská komise.

Babiš je podle návrhu auditní zprávy, kterou zveřejnila média, kvůli vyplácení dotací ve střetu zájmů, má stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert a jako premiér také na použití peněz EU. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Babiš v minulosti odmítl možnost, že vracení peněz hrozí. Zatímco tento návrh byl už zveřejněn i v neoficiálním českém překladu, druhý, který se věnuje dotacím v zemědělství, zatím nezveřejnila ani média. Nedostala jej ani dočasná senátní komise k vyhodnocení auditů. Ministerstva se odvolávají na to, že na základě nařízení EK předběžné audity vydat nemohou. Česko má na vyjádření se k předběžné auditní zprávě ohledně údajného střetu zájmů premiéra a zemědělských dotací čas až do 20. září.

„Všechny dotace čerpáme zcela v souladu se zákonem a příslušnými pravidly. Nárokové dotace máme úplně stejné jako všichni ostatní zemědělci v ČR – na krávu, na prase, na hektar atd. Koncern Agrofert není na dotacích nijak závislý. Většina příjmů koncernu pochází z chemických továren, které fungují zcela mimo režim dotací. Navíc do veřejných rozpočtů odvádíme na daních a na pojištění mnohonásobně více prostředků, než získáváme na dotacích,“ řekl ČTK mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Zisk před zdaněním Agrofertu klesl loni o 559 milionů na 1,776 miliardy Kč. Firma v minulém roce inkasovala od svých dceřiných firem dividendy 1,825 miliardy Kč, což bylo o 156 milionů meziročně méně.